Praha se drží ve světové elitě, je pátou nejžádanější kongresovou destinací světa
Praha potvrzuje pozici špičkové kongresové destinace. Za rok 2024 se česká metropole umístila na 5. místě celosvětového žebříčku mezinárodní asociace ICCA (International Congress and Convention Association). V Evropě je čtvrtá a nechala za sebou Paříž, Madrid a Londýn. I díky titulu páté nejatraktivnější kongresové destinace světa má kongresový průmysl pro město významné ekonomické přínosy. Příspěvek do veřejných rozpočtů, posílení ekonomiky i prestiže Prahy v mezinárodním měřítku – to vše je možné především díky odborným mezinárodním setkáním, která do Prahy v loňském roce přivedla více než 804 000 delegátů z celého světa. V hledáčku organizátorů akcí jsou však stále častěji i další české lokality.
„Kongresový průmysl je pro město důležitý nejen ekonomicky, ale i reputačně. Do Prahy přivádí odborníky, inovace, prestiž a kultivuje také příjezdový turismus,“ uvádí Jiří Pospíšil, náměstek primátora hl. m. Prahy. Dodal, že město má zájem na systematické podpoře kongresových aktivit. „Kongresový turismus významně posiluje image Prahy jako prémiové destinace, na které dlouhodobě pracujeme. V našich marketingových kampaních cílíme primárně na bonitní klientelu. Kongresoví návštěvníci mají nejvyšší denní útraty, ubytovávají se v dražších hotelech a přispívají k rozvoji luxusního segmentu v cestovním ruchu,“ popisuje přínos kongresové turistiky František Cipro, předseda představenstva Prague City Tourism.
Podle agregovaných dat Prague Convention Bureau (PCB) a Českého statistického úřadu v roce 2024 v české metropoli proběhlo celkem 5 139 akcí různého typu, což je meziročně o 5,1 % více. Podle PCB každý kongresový účastník v Praze utratí přibližně 3× více než běžný turista. “Kongresoví delegáti tvoří bonitní klientelu, která představuje, narozdíl od podnapilých baťůžkářů v centru města, zajímavé zisky, ale také skutečný zájem o naši kulturu, architekturu a historii,” upřesňuje Pospíšil.
Praha předčila světové metropole, roste i oblíbenost dalších českých měst
V žebříčku ICCA, který hodnotí světové kongresové destinace, se Praha za rok 2024 umístila na 5. místě. V rámci Evropy je Praha dokonce čtvrtá, hned za Vídní, Lisabonem a Barcelonou. V celosvětovém i evropském měřítku si tedy o jednu příčku polepšila. „Umístění v top pětici Praha dosáhla i navzdory sílící konkurenci asijských měst, jejichž návrat mezi nejpopulárnější kongresové destinace byl pozvolnější než u například evropských měst,“ vysvětluje Roman Muška, ředitel Prague Convention Bureau, a dodává: „Stále ještě bohužel nemůžeme hovořit o tom, že by se pražský kongresový průmysl vrátil na předpandemickou úroveň. Což ostatně platí i v globálním měřítku.“
Z výsledků aktuálního žebříčku ICCA vyplývá, že Česko jako celek patří mezi přední světové kongresové destinace – celkově obsadilo 21. místo. Kromě Prahy se do hledáčku organizátorů odborných a incentivních akcí dostávají i další města. Například Brno si meziročně polepšilo o více než 30 příček a posunulo se na 112. pozici. Tento vývoj potvrzuje rostoucí zájem o mimopražské destinace a podporuje trend rovnoměrného rozložení turismu napříč regiony.
„Praha si zaslouženě drží pozici evropské i světové kongresové špičky. Velmi potěšující je rostoucí zájem o další města a regiony napříč Českem. Z pohledu udržitelného turismu jde o klíčový trend. Prostřednictvím MICE akcí můžeme turisty motivovat k objevování méně známých míst a rovnoměrněji rozložit návštěvnost. Plusem kongresů je jejich ekonomický přínos, zvýšení prestiže dané lokality a v neposlední řadě know-how, ze kterého může následně těžit jak veřejná, tak soukromá sféra. V konečném důsledku dochází k posílení stability cestovního ruchu a vnímání Česka jako atraktivní, profesionální a inovativní kongresové destinace,“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism František Reismüller.
Největší poptávka je z USA, nejvíce kongresů mají lékaři
Vloni pražské akce přilákaly více než 804 000 delegátů, kteří zde podle statistik PCB v průměru strávili 2,27 dne a nejčastěji diskutovali témata z odvětví lékařských věd, ekonomie a financí či IT a telekomunikace. V počtu uskutečněných medicínských kongresů se Praha umístila celosvětově pátá a v počtu technologicky změřených pak dokonce čtvrtá. Praze se tak daří naplňovat směřování, které si město stanovilo v rámci Regionální inovační strategie RIS3. „Naše data také ukazují, že meziročně přibylo lokálních akcí, které v poměru k těm mezinárodním tvořily 58,5 %. Ve světě je Praha nejčastěji poptávána organizátory z USA. Tomu odpovídá i umístění Prahy na 9. příčce žebříčku amerického serveru cvent, který organizátorům akcí především z USA pomáhá najít nejvhodnější destinace a kongresové prostory po celém světě. Mezi další zdrojové trhy pak patří Velká Británie, Německo a Francie,“ uzavírá Roman Muška.
Rostoucí význam dostupnosti destinace z ostatních kontinentů
Klíčovou roli mezi požadavky organizátorů mezinárodních kongresů hraje dostupnost kongresové destinace. “Letiště Václava Havla Praha je přirozenou branou do metropole a jeho rozvoj jde ruku v ruce s růstem kongresového turismu. Významný nárůst přímých leteckých spojení mezi Prahou a klíčovými regiony v Asii, USA i Evropě v posledních letech přispěl k tomu, že je naše metropole snadno dosažitelná pro delegáty z celého světa. Ještě větší komfort přinese plánované vlakové spojení, které výrazně zrychlí a zjednoduší dopravu z letiště do centra města,” říká Jiří Vyskoč, výkonný ředitel Rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha.
Praha jako atraktivní inovační hub
Kongresy a odborné akce přitom mají zásadní dopad i na oblast vědy, výzkumu a podnikání. Přivádějí do města špičkové experty z různých oborů, kteří sdílejí nejnovější poznatky, navazují mezinárodní spolupráce a inspirují lokální akademické i podnikatelské prostředí. Konference a kongresy zároveň často fungují jako katalyzátor investic do inovací, přispívají k transferu technologií a pomáhají posilovat roli Prahy jako středoevropského inovačního hubu. „Praha není jen romantickou kulisou pro mezinárodní eventy – je i místem, kde vznikají nové myšlenky, které posouvají obory a mají dopad na reálný život. Například na konferenci částicové terapie v roce 2016 zazněly argumenty, které nakonec přispěly k tomu, že se protonová léčba rakoviny stala v Česku dostupnou a hrazenou ze zdravotního pojištění. I to ukazuje, jaký zásadní dopad odborné akce pořádané v našem městě mají,“ uvádí Lenka Žlebková, generální ředitelka Kongresového centra Praha.
Zisky z kongresů míří do hotelů, restaurací, ale i na rozvoj turismu, infrastruktury či kultury
Kongresoví delegáti tvoří důležitou klientelu pro hotely i restaurace. Podle průzkumu Asociace hotelů a restaurací ČR má segment MICE (Meetings, Incentives, Conferences and Exhibitions) zásadní význam pro ubytovací i restaurační zařízení v Praze. „Kongresová klientela se narozdíl od běžných turistů zajímá o kvalitu služeb, vyhledává gastronomické zážitky a často se vrací. I proto je tento segment pro naše členy velmi důležitý,“ uvádí Václav Stárek, prezident AHR. Průměrná útrata účastníků kongresů a konferencí je až o třetinu vyšší než u ostatních hostů. Navíc jsou akce mnohdy provázeny cateringem i mimo hotely a přináší další tržby i v podobně pronájmů prostor v objektech, kde se doprovodné akce realizují.
Přínosy však nekončí jen u provozovatelů hotelů. Významnou roli hraje i tzv. city tax – poplatek z pobytu, který míří přímo do rozpočtu hlavního města a může být využíván na další rozvoj turismu, infrastruktury nebo kultury. „Praha má v současnosti jeden z nejnižších poplatků z pobytu ve srovnání s ostatními evropskými metropolemi, proto je nutné začít jednat o jeho navýšení. V případě navýšení poplatku z pobytu na 100 korun by do rozpočtu Prahy putovalo více než 1, 5 miliardy korun, které by město využilo na rozvoj metropole, komunitních projektů a zejména na podporu kulturního a udržitelného cestovního ruchu,“ popisuje náměstek primátora hl. m. Prahy Jiří Pospíšil.
Kongresové centrum Praha očekává další rekord a plánuje investice
Na rostoucí ekonomický dopad kongresového turismu poukazuje i obsazenost Kongresového centra Praha. Jen za loňský rok se zde uskutečnilo 241 akcí. „Zájem o pořádání mezinárodních odborných akcí v Praze je potřeba nejen využít, ale aktivně jej podpořit. V KCP jsme na to připraveni, daří se nám např. využívat poptávky po udržitelných akcích a chystáme další investice, které nám umožní konkurovat i těm největším světovým hráčům,“ říká Lenka Žlebková, generální ředitelka Kongresového centra Praha.
O dalším posílení konkurenceschopnosti Kongresového centra Praha i celé kongresové Prahy může rozhodnout změna akcionářské struktury KCP. Převod státního podílu na hlavní město a zjednodušení vlastnické struktury umožní Kongresovému centru Praha realizovat investiční záměr rozšíření o multifunkční výstavní halu. Ta je klíčem k navýšení kapacity centra, a tedy i předpokladem k dalšímu rozvoji kongresového průmyslu v hlavním městě.
