Cizinci utrácejí třikrát víc než Češi, turismus v ČR zažívá ekonomickou renesanci

Cestovní ruch, kdysi těžce zasažený covidem, hlásí comeback. V roce 2023 vytvořil přidanou hodnotu 161 miliard korun, což je skoro o pětinu víc než rok předtím. Překonal i předcovidovou úroveň, a to o více než jedenáct procent. Podíl cestovního ruchu na celkové ekonomice ale zatím nedosáhl hodnot z roku 2019, tehdy byl jeho vliv na HDP o něco silnější.

Největším tahounem oživení je tradičně Praha. Sama generuje více než třetinu přidané hodnoty turismu v Česku a zaměstnává zhruba šedesát tisíc lidí v tomto odvětví. Silné postavení si drží také Jihomoravský a Středočeský kraj. Specifickou roli pak hraje Karlovarský kraj, kde cestovní ruch tvoří nejvyšší podíl na regionální ekonomice, zejména díky lázeňství a wellness službám.

Čísla také ukazují, že zahraniční turisté mají výrazně větší ekonomický efekt než domácí. Cizinec v Česku utratí průměrně zhruba 1 300 korun denně, zatímco český turista na domácí dovolené jen něco přes 400 korun. Jenže zatímco zahraničních hostů přijelo v roce 2023 téměř 34 milionů, Češi podnikli přes 75 milionů cest po vlastní zemi. A právě tato „domácí kotva“ dává celému odvětví stabilitu.

Vidět je to i na návštěvnosti konkrétních míst. Pražský hrad si v roce 2024 udržel status nejnavštěvovanější památky s téměř 2,6 milionu příchozích, lanovku na Petřín využilo 1,5 milionu lidí a pražská zoo přilákala téměř 1,4 milionu návštěvníků. Regiony přitom nabízejí čím dál pestřejší konkurenci: vodní areály ve středních Čechách a na jižní Moravě, plzeňský pivovar nebo Safari Park ve Dvoře Králové.

Významným fenoménem posledního roku se stala i videohra Kingdom Come: Deliverance II, která nečekaně proměnila turistickou mapu Česka. Místa jako Kutná Hora, Suchdol u Kutné Hory či hrad Trosky zaznamenala skokové nárůsty návštěvnosti, především u mladých lidí do pětadvaceti let. Jen Suchdol přilákal v dubnu o 45 procent více návštěvníků než o rok dříve. Popkultura tak začala formovat turistické toky s větší razancí, než by dokázala většina tradičních kampaní.

Stát sází na to, že turismus bude patřit k pilířům ekonomiky i v příštích letech. Další fáze takzvaného Akčního plánu ke Strategii rozvoje cestovního ruchu České republiky 2021–2030 má posílit regiony a udržet dynamiku, kterou cestovní ruch nabral.

Cestovní ruch tak znovu ukazuje, že není jen doplňkem české ekonomiky, ale její důležitou součástí.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

You may also like...