Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku se výrazně propadá, nejvíce od roku 2023

Důvěra v českou ekonomiku vykázala letos v srpnu úroveň 101,1 bodu. Je tak nejvyšší od května 2022. Zároveň se opět vrací nad hodnotu rovných 100 bodů, odpovídající dlouhodobému průměru let 2003 až 2024. V červenci byla mírně pod touto úrovní, když činila 99,7 bodu. V srpnu se však důvěra podnikatelů meziměsíčně zlepšila výrazněji, než jak se zhoršila důvěra spotřebitelů, pročež právě celkový ukazatel důvěry vzrostl na více než tříleté maximum.

Jedná se o dobrou zprávu pro nynější českou vládu, která v předvolebním čase může rostoucí důvěry obyvatelstva v ekonomiku využít jako argumentu ve prospěch svých hospodářskopolitických opatření.

Je však pravda, že důvěra spotřebitelů se v srpnu v porovnání s červencem poměrně výrazně propadla, a to z hodnoty 104,1 na nynějších zmíněných 99,0 bodu. Jedná se o nejvýraznější propad od prosince 2023. Ten však byl způsobený obavami z růstu cen energií od ledna 2024 a z dopadů konsolidačního balíčku zaváděného k témuž měsíci. Letos v srpnu žádné podobné specifické důvody neexistují. V porovnání s červencem však přesto citelně narostl podíl spotřebitelů, kteří v období příštích dvanácti měsíců očekávají zhoršení celkové ekonomické situace v Česku. Roste také počet domácností, které hodnotí svoji finanční situaci hůře, než tomu bylo v uplynulých dvanácti měsících.

Mezi podnikateli se naopak důvěra vyvíjí příznivým směrem. Zvláště mezi těmi v oblasti služeb, jejichž důvěra se v srpnu dostala nejvýše od dubna 2008, tedy za posledních více než sedmnáct let, od doby krátce před tím, než se v Česku projevily dopady světové finanční krize.

Daří se hlavně sektoru služeb finančních. Banky v ČR registrují srovnatelnou poptávku po hypotékách jako před pandemií covidu, přestože úrokové sazby hypoték jsou zhruba na dvojnásobku tehdejších úrovní. Navíc bankovnímu a finančnímu sektoru se letos daří napříč Evropou, o čemž svědčí bezmála 50procentní nárůst hodnoty celoevropského burzovního indexu zahrnujícího akcie právě bank a finančních domů.

Banky kromě jiného těží z nadále poměrně vysokých úrokových sazeb – vysokých alespoň tedy v porovnání s minulým desetiletím –, které jim umožňují dosahovat vyšších úrokových marží a souvisejících výnosů.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank