Češi utrácí více než se čekalo, hlavně za pohonné hmoty

Maloobchodní tržby v Česku za letošní srpen překonaly očekávání. V meziročním vyjádření totiž stouply o 3,5 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých dohadů předpokládali, že růst bude čítat jen 3,1 procenta.

Vzestup tržeb poháněly zejména o výrazných takřka 11 procent narůstající tržby za pohonné hmoty. Čechy zlákal pokles cen pohonných hmot k jejich reálně citelně vyšším nákupům, než tomu bylo v srpnu 2024. K vyšším nákupům paliv však přispěl nejen meziroční pokles jejich ceny, ale také obecnější ochota Čechů utrácet více za veškeré nepotravinářské zboží. Tržby právě za nepotravinářské zboží totiž reálně stouply meziročně o 4,1 procenta. Zato ovšem výdaje za potraviny nepatrně klesly, o 0,1 procenta.

Nárůst výdajů za pohonné hmoty a za nepotravinářské zboží při současné stagnaci útrat za potraviny signalizuje, že Češi ochotněji utrácí za zboží a služby zbytnější povahy než o rok dříve. Což potvrzuje jejich obecně vyšší ochotu utrácet, kterou povzbuzuje pokračující růst reálných mezd. Ty by v příštím roce měly v hrubém vyjádření dorovnat úroveň roku 2019, v čistém vyjádření ji však již překonaly, z důvodu takzvaného zrušení superhrubé mzdy, která se přestala aplikovat počínaje rokem 2021.

Míra úspor českých domácnosti je v současnosti stále o zhruba 60 procent vyšší, než tomu bylo v průměru v minulém desetiletí, což zabraňuje ještě výraznějšímu růstu maloobchodních tržeb. Jedním z důvodů citelného navýšení míry úspor je právě zrušení superhrubé mzdy, které výrazněji navýšilo čistý výdělek vysokopříjmových skupin obyvatelstva než těch s příjmy nižšími. Lidé s vyššími příjmy přitom obecně vykazují právě vyšší sklon k úsporám a nižší sklon ke spotřebě. Vyšší čistý výdělek vysokopříjmových tak přispívá ke zvýšení míry úspor v segmentu českých domácností vlastně z definice. I tak letos je a bude spotřeba domácností hlavním tahounem celé ekonomiky.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank