Cizinci utrácejí třikrát víc než Češi, turismus v ČR zažívá ekonomickou renesanci

Cestovní ruch, kdysi těžce zasažený covidem, hlásí comeback. V roce 2023 vytvořil přidanou hodnotu 161 miliard korun, což je skoro o pětinu víc než rok předtím. Překonal i předcovidovou úroveň, a to o více než jedenáct procent. Podíl cestovního ruchu na celkové ekonomice ale zatím nedosáhl hodnot z roku 2019, tehdy byl jeho vliv na HDP o něco silnější.

Největším tahounem oživení je tradičně Praha. Sama generuje více než třetinu přidané hodnoty turismu v Česku a zaměstnává zhruba šedesát tisíc lidí v tomto odvětví. Silné postavení si drží také Jihomoravský a Středočeský kraj. Specifickou roli pak hraje Karlovarský kraj, kde cestovní ruch tvoří nejvyšší podíl na regionální ekonomice, zejména díky lázeňství a wellness službám.

Čísla také ukazují, že zahraniční turisté mají výrazně větší ekonomický efekt než domácí. Cizinec v Česku utratí průměrně zhruba 1 300 korun denně, zatímco český turista na domácí dovolené jen něco přes 400 korun. Jenže zatímco zahraničních hostů přijelo v roce 2023 téměř 34 milionů, Češi podnikli přes 75 milionů cest po vlastní zemi. A právě tato „domácí kotva“ dává celému odvětví stabilitu.

Vidět je to i na návštěvnosti konkrétních míst. Pražský hrad si v roce 2024 udržel status nejnavštěvovanější památky s téměř 2,6 milionu příchozích, lanovku na Petřín využilo 1,5 milionu lidí a pražská zoo přilákala téměř 1,4 milionu návštěvníků. Regiony přitom nabízejí čím dál pestřejší konkurenci: vodní areály ve středních Čechách a na jižní Moravě, plzeňský pivovar nebo Safari Park ve Dvoře Králové.

Významným fenoménem posledního roku se stala i videohra Kingdom Come: Deliverance II, která nečekaně proměnila turistickou mapu Česka. Místa jako Kutná Hora, Suchdol u Kutné Hory či hrad Trosky zaznamenala skokové nárůsty návštěvnosti, především u mladých lidí do pětadvaceti let. Jen Suchdol přilákal v dubnu o 45 procent více návštěvníků než o rok dříve. Popkultura tak začala formovat turistické toky s větší razancí, než by dokázala většina tradičních kampaní.

Stát sází na to, že turismus bude patřit k pilířům ekonomiky i v příštích letech. Další fáze takzvaného Akčního plánu ke Strategii rozvoje cestovního ruchu České republiky 2021–2030 má posílit regiony a udržet dynamiku, kterou cestovní ruch nabral.

Cestovní ruch tak znovu ukazuje, že není jen doplňkem české ekonomiky, ale její důležitou součástí.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank