Firmy po blackoutu přehodnocují energetickou bezpečnost. Záložní zdroj je nutností

Nedávný výpadek elektřiny, který ochromil část distribuční sítě v Česku, rozvířil diskuzi o připravenosti firem na podobné situace. Ačkoliv šlo o relativně krátkodobý problém, řada provozů utrpěla ztráty, které opět ukázaly, jak křehká může být závislost na nepřetržité dodávce energie.

Záložní energetické řešení přestává být výsadou nemocnic nebo velkých potravinářských či výrobních firem. Podle dodavatelů záložních energetických systémů dochází po každém velkém výpadku k výraznému nárůstu poptávky, a to i u menších podniků a domovních instalací, které chtějí být na další blackout lépe připraveny.

„Firmy vyhodnocují ztráty vzniklé po blackoutu a zjišťují, že investice do záložního generátoru je v porovnání s případnými škodami naprosto relevantní. Vzhledem k tomu, že blackouty jsou nepředvídatelné a zodpovědnost za ně nelze jednoznačně určit, celá tíha energetické bezpečnosti leží na samotné firmě,“ popisuje situaci Vilém Pražák, nezávislý specialista na výrobu elektrické energie a zálohování.

Zbytečně vysoké poplatky distributorům

Narůstající zájem o zálohování nesouvisí pouze s hrozbou blackoutu. Firemní zákazníci čelí stále vyšším paušálním poplatkům za rezervovaný příkon, přičemž překročení 15minutového maxima bývá často penalizováno. Pro sezónní provozy je tato situace obzvlášť nevýhodná – musí platit za kapacitu, kterou reálně nevyužívají. „Podniky tak hledají cestu, jak tyto náklady snížit. Jedním z řešení je vykrývání denní špičky pomocí vlastního zdroje energie, například generátoru,“ říká Vilém Pražák.

Energetický „slepenec“

UPS systémy (bateriová záloha) většinou pokryjí jen desítky minut provozu a slouží spíše jako první linie obrany. Mnoho firem však řeší energetickou zálohu nekomplexně. „Moderní firma disponuje množstvím výpočetní techniky a zabezpečovacích systémů. Vzhledem k rychlosti inovací a změn v této oblasti se často firmy uchylují k ‚vylepšením‘ bez hlubšího zapracování do celé firemní technologické kultury. Systém tak často vzniká postupně jako ‚slepenec‘ různých UPS jednotek, lokálních zdrojů a improvizací,“ upozorňuje Vilém Pražák s tím, že takový přístup pak značně ztěžuje efektivní a ekonomické zálohování celého provozu.

„Tvrdý“ zdroj energie na neomezenou dobu

Podle společnosti Solforen, která se specializuje na off-grid řešení, firmy stále více využívají elektrocentrály nejen jako energetickou zálohu pro průmyslové provozy, ale i jako řešení nestability sítě či navýšení výrobní kapacity, se kterým je obvykle spojená vyšší spotřeba elektrické energie. Ve velké míře se centrály kombinují s fotovoltaickou elektrárnou, objevují se i hybridní ostrovní systémy kombinující FVE, generátor a bateriové úložiště, které už mohou být na rozvodné síti zcela soběstačné.

Stále častěji se prosazují generátory poháněné plynem. „U běžných elektrocentrál je zákazník omezen velikostí nádrže a častokrát je při plném zatížení funkčnost zálohy jen několik hodin. U plynového pohonu je v případě výpadku elektrické energie palivo dostupné neomezeně dlouho. Vedle zemního plynu lze využívat i LPG ze zásobníku. V obou případech jde ve srovnání s konvenčními palivy o levnější variantu, která navíc nepodléhá degradaci jako benzín nebo nafta,“ vysvětluje Jakub Koníček ze společnosti Solforen.

A dodává, že než navyšovat kapacitu baterií a drahých UPS, tak i finančně dává větší smysl „tvrdý“ bezobslužný zdroj energie na který se lze spolehnout po neomezenou dobu. „Máme vyzkoušeno, že běžný generátor o výkonu 16 kW určený pro domácnost nebo menší firmu byl bez problémů v provozu asi 3000 motohodin během 6 měsíců – to znamená, že byl schopen dodával energii minimálně dvě třetiny uvedeného času,“ uzavírá Jakub Koníček.