Jak má fungovat trestní justice ve 21. století? Odborníci v tom mají jasno
Konference Restorativní justice jako součást moderního trestního řízení ukázala, že restorativní postupy mohou vhodně doplňovat stávající nástroje trestního práva. Jde o metodu, která klade důraz na dialog mezi poškozeným a obviněným a může posílit smysl trestního řízení zejména z pohledu obětí. Odborníci z justice a advokacie se shodli, že trestní řízení musí více zohledňovat potřeby obětí a podporovat přijetí odpovědnosti pachatele.
Konferenci spolupořádala AK Chrenek, Toman, Kotrba. Moderátorské role se ujal její společník a advokát Petr Toman, který ve svém úvodním slově pojmenoval nedostatky přístupu českého právního systému. „Když se stane trestný čin, hledá se pachatel, soudí se pachatel, trestá se pachatel. Málokdy se mluví o poškozeném a když, tak o jeho majetkové újmě, občas morální. Přiznejme si, že poškozený není středobodem trestního řízení. Občas by se dalo říct, že nikoho moc nezajímá,“ otevřel setkání. Následně vysvětlil, co pořadatele vedlo k uspořádání konference. „Od 1. ledna 2026 vejde v účinnost rozsáhlá novela trestního řádu, která mimo jiné obsahuje i novelizaci § 2 trestního řádu. Nově jej doplňuje o odst. 16, který zakotvuje zásadu restorativní justice. Protože se právní úprava zásad trestního řízení v posledních 15 letech až dosud nijak neměnila, považovali jsme s kolegy organizátory za nutné reagovat na tento významný moment, a proto je mi ctí Vás uvítat na dnešní konferenci.“
Změna paradigmatu
Hlavní část konference, jejímž spolupořadatelem byl Institut pro restorativní justici, zahájila jeho předsedkyně Petra Masopust Šáchová, která představila koncept restorativní justice v obecné rovině. Zdůraznila, že reaguje na praktické potřeby lidí, jejichž životy byly ovlivněny trestnou činností, a že nejde primárně o obnovu stavu před činem, ale o co největší míru obnovy kvality života obětí, aby se mohli posunout dál. „Je to myšlenka, která vznikla v praxi na základě reálné potřeby lidí. Není to akademický koncept, který by si někdo vymyslel u stolu,“ zdůraznila.
„Trestní justice je založená na tom, že my jako zástupci státu máme moc říct: ty jsi udělal to nebo ono a my máme katalog řešení. Řekneme jim, co je správné, a už se jich neptáme – pachatele ani oběti – jak by si představovali funkční řešení situace,“ popsal ve vystoupení Martin Lýsek, soudce Krajského soudu v Ostravě. Podotkl, že restorativní justice si místo klasických otázek – kdo to spáchal a jak ho potrestáme – klade jiné: jaké jsou potřeby oběti? Jak podpořit pachatele k přijetí odpovědnosti? Závěrem dodal, že pachatelé jsou často ochotni přijmout pro ně negativní rozhodnutí, například odsouzení, jako spravedlivé, pokud měli v průběhu procesu pocit, že byli vyslyšeni a bylo s nimi jednáno s respektem.
Na obou stranách barikády
O tom, co restorativní justice znamená pro obhájce, hovořil advokát Jakub Šefrna, partner AK Chrenek, Toman, Kotrba. Podle něj je klíčové rozhodnutí, zda bude obhajoba vedena tzv. na zproštění, nebo pachatel přijme odpovědnost. Prostor pro restorativní justici se otevírá jen ve druhém případě. „My jako advokáti jsme vždy vázáni pokyny klienta a musíme respektovat jeho přání. Nemáme možnost, ani ho nemůžeme nutit, aby se přiznal, když tvrdí, že žádný trestný čin nespáchal,“ upozornil. Aplikaci restorativních přístupů proto musí vždy předcházet souhlas klienta – obviněného.
S podobným pohledem vystoupil i Tomáš Foldyna, prezident Unie státních zástupců, který hovořil o tom, co restorativní justice představuje na straně obžaloby. Podle něj se pro tyto principy otevírá prostor především u nedbalostních trestných činů, kdy jsou pachatelé stále vnímáni jako „slušní lidé“. „Jsou to lidi, kteří měli smůlu, že třeba nedali přednost nebo jeli příliš rychle,“ ilustroval. Za příklad změny přístupu státních zástupců u úmyslných trestných činů považuje institut dohody o vině a trestu. Skepticky se ale staví k narovnání, tedy formě odklonu spočívající v dohodě mezi obviněným a poškozeným o náhradě škody.
Být slyšen a pochopen
První část konference uzavřela mediátorka a advokátka vystupující tradičně jako zmocněnkyně poškozených Petra Petrů, která se ve své prezentaci věnovala potřebám obětí trestných činů. Nejde jen o náhradu škody či nemajetkové újmy – oběť se v průběhu řízení musí cítit bezpečně a mít pocit, že je slyšena. Pokud se v závěru procesu nedostaví stav porozumění a uznání, je to z pohledu restorativní justice špatně. „Nejdůležitější je, aby zmocněnec pomohl oběti zorientovat se v tom, co se děje a jaké potřeby má, a aby tyto potřeby měly adekvátní odezvu v trestním řízení. Omluva je jeden z nejvíce restorativních nástrojů, které v trestním řádu máme,“ uzavřela Petra Petrů.
Konference se zúčastnilo přibližně 70 účastníků z řad soudců, advokátů, státních zástupců a dalších odborníků.
