Vinobraní: ekonomická sklizeň za stovky milionů

Vinobraní už dávno není jen oslavou vína a burčáku. Proměnilo se v jednu z nejvýznamnějších regionálních událostí, která každoročně přivádí statisíce lidí a s nimi i stovky milionů korun. Ukazuje se přitom, že skutečným produktem vinobraní není ani tak víno samotné, ale atmosféra, kterou akce vytváří.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK utratí téměř polovina návštěvníků na vinobraní do 1 000 korun. Další pětina do 1 500 korun a jen asi desetina překročí hranici 2 000 korun. Průměrná útrata přímo na místě, tedy za víno, občerstvení a zábavu, činí zhruba 1 300 korun. Celkový účet je ale výrazně vyšší, protože návštěvníci platí také vstupné, dopravu, jídlo mimo areál a často i ubytování.

Letos do Znojma na vinobraní dorazilo 78 tisíc lidí. Jen na vstupném se vybraly desítky milionů korun. Dvoudenní permanentka stála na místě 850 korun, v předprodeji 650 korun. Připočteme-li k tomu průměrnou útratu 1 300 korun a další výdaje, dostáváme se na částku kolem 2 500 korun na osobu. Pokud návštěvníci zůstávají přes noc, obvykle dvě, utratí navíc za ubytování 1 200 až 1 500 korun za noc. Celková útrata jednoho účastníka se tak snadno vyšplhá na 4 až 5 tisíc korun.

Výsledkem jsou stovky milionů korun, které do regionu přitečou jen během jediného víkendu. Podobný efekt má Pálavské vinobraní, jež letos přilákalo 46 tisíc lidí, nebo Mělnické vinobraní s pravidelnou návštěvností kolem 60 tisíc. A to mluvíme jen o přímých výdajích. K nim se přidávají i nepřímé efekty, dočasná pracovní místa, vyšší obrat hotelů a restaurací i další výdaje, které v regionu zůstávají ještě dlouho po skončení slavností.

Zajímavé je, že návštěvníci nevnímají vinobraní primárně jako gastronomickou akci. Nejlépe hodnoceným prvkem je atmosféra, zatímco kvalita vína skončila až na druhém místě. Vinobraní je tak nejen sklizní hroznů, ale i sklizní ekonomických výnosů, které doplňují samotnou úrodu a významně posilují regionální ekonomiku.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank