A padal stříbrný déšť…

Do Velkého sálu Měšťanské besedy v Plzni nás dovedlo mohutné hlavní schodiště. Sál s balkony situovaný do výše dvou podlaží v prvním patře objektu nad Malým sálem byl ozářen dvojicí bohatě zdobených lustrů. A svítit bylo na co. Právě se zde konal maturitní ples Oktávy B 2019 Masarykova gymnázia. A hned na počátku mu  dodalo pořádnou šťávu netradičně pojaté předtančení podle choreografie ušité Lucií Vokurkovou. Bylo to vtipné zahřívací kolo, ve kterém si studenti, oblečení do fotbalových dresů, pořádně zasportovali. (všem se líbilo natolik, že si předtančení po půlnoci střihli ještě jednou).

V sále se vesele tančilo dál s doprovodem kapely Bride Band, když největším zpestřením bylo určitě proslulé šerpování. Na rozvinutý červený koberec vešel konferenciérem pobídnutý jedinec se svým doprovodem a v rozjařené atmosféře na něj z balkonů, všech stolů v přízemí a z každé veselé skupiny studentů a návštěvníků padal stříbrný déšť drobných mincí a vystřelovaly gejzíry konfet. Na konci koberce již stála třídní učitelka Ivana Štejrová, aby hruď studenta opásala vytouženou šerpou.

Maturitní ples. Jedná se rozhodně o jeden z nejkrásnějších okamžiků v životě snad každého z nás, ať jej prožívá kdekoliv. Jedno je jisté, vzpomínky na něj zůstávají v paměti nadosmrti. Jde o akt, od něhož chybí již jen malý krůček, pouze několik měsíců k dalšímu důležitému mezníku. Zkoušce dospělosti, maturitě. Zárodek maturit, jak je známe dnes, se poprvé objevil začátkem 19. století, konkrétně roku 1812 v Prusku. A právě tyto standardizované zkoušky studentům pomáhaly otevřít dveře na univerzity. V Čechách zakotvily roce 1849 a dodnes je i u nás úspěšně zvládnutá maturita podmínkou pro přijetí na vysokou školu. Proto byl i tento maturitní ples také tak bujný, vydařený a veselý.

Interiér Měšťanské besedy byl pro maturitní ples rozhodně skvělá volba. Celý prostor je mimořádně krásný, v době vzniku budovy (rok 1901)se na něm podíleli nejlepší   architekti a malíři své doby. Architektonické řešení třípodlažního objektu je zvoleno převážně v novorenesančním slohu, umělecká výzdoba je  vesměs secesní. A hlavně je třeba říci, že rekonstrukce Měšťanské besedy, která proběhla před patnácti lety, byla velice zdařilá. Už jenom díky tomu patří mezi nejvýznamnější společensko-kulturní stánky v Plzni. Měšťanská beseda je majetkem města a provozuje ji společnost Dominik Centrum. V letošní sezóně se zde koná padesát plesů, z toho pětatřicet maturitních plzeňských středních škol, další jsou různé reprezentační plesy. Je na území Městské části Plzeň 3, kde žije přibližně 53 tisíc obyvatel. Podle informací místostarosty Ondřeje Ženíška je v této městské části pro společensko-kulturní akce ještě k dispozici Bolevecká sokolovna se sálem pro 200 lidí a Parkhotel na Borech u Borského parku. Ten disponuje největším kongresovým sálem v Plzni s kapacitou pro dva tisíce lidí. Také zde lze pořádat plesy nebo koncerty vážné hudby.Parkhotel nepatří městu, má soukromého majitele.

Na Americké třídě stál ještě Kulturní dům Invest. Ten byl zbourán již před sedmi lety.  Na uvolněném prostoru se má v nejbližších letech vybudovat nová městské čtvrť s bytovými domy, hotelem, obchody, administrativními budovami,  restauracemi apod. A konečně je zde novorenesanční stavba Kulturního domu Peklo  v Pobřežní ulici, provedená staviteli Hůlou a J. Austerem, a která je chráněnou kulturní památkou České republiky. Nyní je ovšem v havarijním stavu a město  rozhoduje o  jejím dalším osudu. V prostorách Pekla je mj. Muzeum Patton Memorial  Pilsen, které mapuje postup spojených vojsk od vylodění v Normandii až po osvobození Plzně.

Bohuslav Hatina, redaktor
Foto: archiv

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...