E-health je jedním z nejrychleji rostoucích oborů současnosti

Odvětví tzv. E-health neboli elektronického zdravotnictví je globálně jedním z nejdynamičtěji rostoucích oborů. Nezanedbatelný vliv na jeho rozvoj měla i pandemie Covidu-19, která naučila pacienty získávat daleko více informací na internetu, což potvrzuje i italská studie z roku 2021. Pozitivní vývoj odvětví demonstrují už předcovidové investice v roce 2020, které meziročně posílily o 7,7 miliard amerických dolarů. Stejný trend potvrzuje i odhadovaný vývoj obratu – ze současné pozice 334 miliard dolarů se má v roce 2025 vyšplhat až na 657 miliard.

Nejvýznamnějším akcelerátorem trhu v posledních letech byla bezpochyby pandemie koronaviru, během níž lidé začali více pečovat o své zdraví. Což potvrzují i data Eurostatu, z nichž vyplývá, že v roce 2019 si informace ohledně zdraví hledal online každý druhý občan EU, přitom v roce 2010 jich bylo o 21 % méně. „Největší posun ve využívání elektronického zdravotnictví mezi lety 2010 a 2019 vykázali Češi. Počet těch, kteří si dohledávali informace o zdraví na internetu se zvedl o 41 %. Dnes jsme tak v rámci EU na 9. příčce za zeměmi jako Finsko, Norsko, Švédsko nebo Německo,říká Adam Sládek, spoluzakladatel českého biotechnologického start-upu Macromo.

Z dat vyhledávače Google využívaném v České republice vyplývá, že Češi nejčastěji hledali informace ke Covidu-19, očkování a vakcínám, nebo se zajímali o konkrétní potíže jako bolesti hlavy, problémy se zažíváním či stres. I když má internetový vyhledávač v případě sebe diagnostiky řadu výhod, jakými jsou včasnost záchytu, může také napáchat řadu škod. „Googlení“ symptomů, na základě kterých si pacient stanoví vlastní léčbu, může být nepřesné, v horším případě i nebezpečné. Někdy může toto jednání způsobovat úzkosti. V reakci na tento fenomén se vžil i nový pojem „kyberchondrie“, označující člověka, jež používá internet k nadměrnému získávání dat o zdraví.

S rostoucím zájmem o vlastní zdraví jde ruku v ruce i trend zdravého a aktivního životního stylu. S tím jsou spojeny nejrůznější prostředky a produkty, které poskytují více informací o fyzické či psychické kondici. Asi nejrozšířenějšími jsou různé technologie na měření pohybu a výkonu jako jsou hodinky, mobilní aplikace, nebo výkonnostní trackery. Na tento trend začaly reagovat i společnosti, které chtějí zákazníkům dávat ještě podrobnější data, ve světě i u nás proto vznikla řada firem nabízející analýzu DNA. 

„Analýza DNA hrazená přímo klientem není jen o objevování předků a vlastního původu. Na jejím základě můžeme například určit na jaké nemoci je vaše tělo náchylné, jaké léky a potraviny lépe vstřebává nebo pro jaké sporty máte lepší predispozice. Díky výsledkům DNA sekvenování provedeného v kvalitních laboratořích pak víte i jaká dědičná onemocnění se vás týkají a jakými preventivními kroky jim můžete předcházet,“ dodává Sládek ze start-upu Macromo.

E-health ale zdaleka není jen o sekvenování DNA. Mezi světově nejúspěšnější segmenty elektronického zdravotnictví se řadí telemedicína, která umožňuje dálkový přenos informací jako je například srdeční tep či krevní tlak mezi pacientem a doktorem. Výsledkem jsou distanční lékařské konzultace a celkové zlevňování léčby. Na dalších příčkách se drží datová analýza, aplikace pro mobilní zdraví přezdívané mHealth či klinická podpora rozhodování zdravotníků.

Tento podpůrný systém funguje na základě počítačových programů, které zahrnují řadu nástrojů pro zlepšení rozhodování v pracovním procesu poskytovatelů zdravotní péče. Jde například o připomínky pro pacienty či lékaře, klinická vodítka nebo zprávy a souhrny zaměřené na informace o pacientech. Klinická podpora může mít tímto způsobem zásadní pozitivní dopad na kvalitu, bezpečnost a efektivitu zdravotní péče.

You may also like...