Inženýrská komora navrhuje opatření, jak lépe zvládat následky přírodních katastrof
Na jejich zkušenostech závisí životy a zdraví lidí, bezpečnost a hodnota nemovitostí a třeba i provoz dopravní infrastruktury. Přesto v těch nejkritičtějších okamžicích stojí v zásadě mimo systém. Jde o autorizované osoby, zejména statiky, jejichž odborné znalosti jsou zásadní pro odstraňování a minimalizaci následků přírodních pohrom a dalších katastrof.
Neuspokojivé postavení autorizovaných osob v rámci Integrovaného záchranného systému (IZS) proto bude hlavním tématem Inženýrského dne, který proběhne 25. června v Olomouci. Pořádající Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) chce i na jeho základě dosáhnout přijetí nové Metodiky spolupráce IZS a autorizovaných osob. Dokument má také s ohledem na stále četnější výskyt přírodních pohrom a potřeb aktivace IZS přesněji vymezit odpovědnost a postavení zasahujících autorizovaných osob.
„Zásahy po ničivém tornádu na jižní Moravě v roce 2021 a rovněž loňské zářijové povodně v Olomouckém a Moravskoslezském kraji ukázaly, že záchranný systém se neobejde beze změn. V podobných situacích rozhoduje čas, a ten vyžaduje přesnou koordinaci. Na úrovni složek Integrovaného záchranného systému během řešení mimořádných událostí i po nich. Proto na Inženýrském dni představíme novou metodiku, která vzniká ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem a která vychází ze zkušeností stovek stavebních inženýrek a inženýrů, kteří se v posledních letech zapojili do zvládání následků přírodních pohrom,“ konstatuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Metodika je výsledkem několikaleté aktivity statiků, kteří se v minulosti zapojili do pomoci v postižených oblastech. Ukazuje, jak při rozsáhlých pohromách povolávat a koordinovat činnost autorizovaných osob. Jak upozorňuje její spoluautor, Ing. Pavel Klega, předseda oblasti ČKAIT Olomoucký kraj, dokument nerozmělňuje postupy upravené zákonem č. 239/2000 Sb., o IZS: „Naopak je doplňuje a reaguje na případy z praxe. K nejpodstatnějším řadíme to, jaké autorizované osoby na postižená místa povolávat, kdy a jak. Zaměřili jsme se i na sjednocení formulářů poškozených staveb nebo celkově postup na místě událostí.“
Více informací k Inženýrskému dni na: inzenyrsky-den.ckait.cz
Tu zkušenost mají desítky statiků a dalších stavebních inženýrů, kteří se v červnu 2021 podíleli na odstraňování následků ničivého tornáda na Hodonínsku a Břeclavsku: dlouhé, často rozhodující dny nefungoval systém registrace k poskytnutí pomoci a povolávání na místo mimořádné události. Vázla organizace činnosti autorizovaných osob na místě i součinnost s ostatními složkami IZS. Chybělo označení statiků, vybavení potřebnými doklady a ochrannými pomůckami. Nebyla nastavena pravidla pro urgentní posuzování staveb. Práci autorizovaným osobám komplikovala řada dalších překážek.
Situace po loňských ničivých povodních v Olomouckém kraji byla lepší. Napomohla tomu především osobní zkušenost a nasazení předsedy oblasti ČKAIT Olomouckého kraje, který byl dříve zaměstnán v rámci HZS. Hned v prvních dnech inicioval četná jednání se všemi složkami Integrovaného záchranného systému.
Na řadě postižených míst se již podařilo uplatnit doporučované dvojstupňové posouzení poškozených staveb. Stupeň prvý: pro prvotní posouzení stavu stavby v rámci mimořádné události by měla být autorizovaná osoba vyzvána zástupcem IZS (nejčastěji hasiči) a posouzení by mělo probíhat v rámci zásahu IZS. Autorizovaná osoba je v takovém případě přímo zapojena do práce IZS a je součástí zasahujících složek, když podléhá veliteli zásahu. Stavební inženýr doporučí okamžitá opatření v rámci zásahu IZS. Smluvním partnerem (klientem) autorizované osoby je v takovém případě IZS/HZS, respektive v případě vyhlášení stavu nebezpečí příslušný krajský úřad. Výsledkem práce má být nejčastěji protokol o stavu dotčené stavby a navržených/provedených opatřeních, aby stavba nepředstavovala riziko či aby bylo eliminováno riziko dalšího zřícení a škod na životech, zdraví a veřejné infrastruktuře.
Po ukončení zásahu IZS spadají již jakékoliv další práce na odstraňování následků mimořádné události do gesce vlastníka stavby – stupeň druhý. Autorizovaná osoba již spolupracuje přímo s vlastníkem stavby, a to na bázi objednatel – dodavatel. Výsledkem práce potom bylo posouzení stavu stavby a návrh příslušných opatření (prací), které sloužilo jako podklad pro navazující práce (například opravné práce, sanace, odstranění stavby), respektive jejich oznámení příslušnému stavebnímu úřadu.
Mnoho autorizovaných osob v oblastech postižených povodní přesto pracovalo často bez oficiálního písemného pověření IZS a tedy bez odpovídajícího řešení případné náhrady škod na jejich zdraví, právní jistoty a pojištění nebo náhrad nákladů. Někteří z kolegyň a kolegů jsou dodneška nuceni se naprosto nedůstojně dohadovat o vyplacení honoráře za práce vykonané a předané na podzim 2024.
„Přestože jsme ujišťováni o naší potřebě a užitečnosti a je nám vštěpováno, že jsme v pozici úředních osob, v přístupu k nám se to prakticky vůbec neprojevovalo. Ve většině případů jsme to my, statici, kdo vstupuje do poškozených staveb jako první, ještě před příslušníky HZS, abychom je instruovali, co se stavbou dál dělat. Ocitáme se v rizikových situacích. Současné zákony však nemají nastaven potřebný způsob náhrady škody na životě a zdraví, pokud se někomu z nás, zejména z řad OSVČ, něco stane,“ vysvětlují Ing. Jan Kasan a Ing. Rostislav Bílek, oba autorizovaní inženýři v oboru Statika a dynamika, kteří se zapojili na záchranných pracích jak po loňských povodních v Jeseníkách, tak po tornádu 2021 na Břeclavsku.
Mají ale rovněž pozitivní zkušenost. Po tragické koordinaci statiků po tornádu na jižní Moravě, kdy byly ze strany IZS přidělovány úkoly chaoticky, mnohdy duplicitně, se v Jeseníku podařilo nastavit funkční systém. Role koordinátora profese statiků se ujal místně příslušný stavební úřad a byly vytvořeny pracovní týmy (2 x statik, PČR, HZS, krizový intervent, zástupce obce a SÚ). Stavební úřad rozplánoval prohlížené stavby tak, aby vše bylo maximálně časově efektivní.
Autoři zmíněné metodiky zdůrazňují, že v případě profesního koordinátora nejde o duplicitu HZS nebo Policie ČR. V popředí stojí nastavení systému pohybu v terénu, okamžitá komunikace s ostatními složkami IZS a v neposlední řadě zajištění podmínek pro nerušený výkon jejich, v tomto případě, fyzicky i psychicky náročné práce a zvýšení právní jistoty z titulu výkonu jejich profese. Složení pracovních skupin rovněž vede k tomu, že prakticky eliminuje pokusy ze strany majitelů staveb ovlivnit rozhodování statiků tak, aby neoprávněně získali dotace či odškodnění, což se v průběhu posuzování po tornádu 2021 dělo.
Podle vypracované metodiky by měl profesní koordinátor povolávat experty na místo, provést základní proškolení, řídit v úzké spolupráci s IZS a samosprávami jejich nasazení do skupin a na potřebné objekty či oblasti. Tato osoba by měla být v kontaktu s majiteli nebo uživateli poškozených staveb – před návštěvou statika, ale rovněž po ní.
V praxi se vyskytly situace, kdy do poškozených staveb bez jakéhokoliv zabezpečení jejich majitelé vstupovali ještě před příchodem statiků. Stav objektů přitom hrozil dalším zřícením. Majitelé do těchto staveb dokonce povolávali dobrovolníky za účelem vyklizení suti a bahna… V mnoha případech zahájili stavební práce tak neodborně, že riziko rozsahu havárie ještě zvětšili. O dodržování BOZP ani nemluvě. Zůstává otázkou, do jaké míry je toto dáno prakticky nulovou osvětou směrem k vlastníkům staveb a brigádníkům.
Poté, co mohou být na základě prohlídky statiky zahájeny rekonstrukce nebo nová výstavba, se proces nezřídka vymyká stavebnímu řádu. Ukázala to především živelná obnova staveb po tornádu na jižní Moravě, kdy se stavělo nezřídka v rozporu s normami a dalšími předpisy. K provádění staveb docházelo nebezpečným způsobem, byly zmapovány případy, kdy obnova byla zneužívána pro zvětšování staveb oproti stavu před tornádem a podobně.
ČKAIT přitom zdůrazňuje, že nová metodika neusiluje o autonomii nebo dvojkolejnost při záchranných pracích. Naopak – přináší systém do práce autorizovaných osob, které by měly být nedílnou součástí Integrovaného záchranného systému a na poškozených místech zasahovat po boku jejích příslušníků, s psychology a pracovníky příslušného stavebního úřadu. Autorizovaní statici by měli, s ohledem na situaci, nutnost rychlé reakce a eliminaci případných chyb z přehlédnutí rozhodné skutečnosti, pracovat ve dvou až tříčlenných skupinách.
