Solidarita nezná hranic: Když náboženství a občanská společnost spolupracují

Spolupráce mezi nábožensky motivovanými skupinami a sekulární občanskou společností představuje v české realitě fenomén, který někdy uniká širší pozornosti. V době krizí, jako jsou přírodní katastrofy, migrační vlny nebo pandemie, se však tato spolupráce ukazuje jako nepostradatelná. Mnoho církví, neziskových organizací a dobrovolníků spojuje síly, aby poskytli praktickou pomoc lidem v těžkých životních situacích. Významná není jen samotná fyzická pomoc. Důležitá je také rychlost reakce, psychická podpora a dlouhodobá obnova důvěry uvnitř zasažených komunit.

Foto: The Yuri Arcurs Collection – freepik

Rychlá pomoc při živelních pohromách

Podpora při živelních pohromách patří k nejviditelnějším formám spolupráce. Při povodních na Moravě i v severních Čechách pomáhaly týmy dobrovolníků z farností, obecně prospěšných spolků i nezávislých občanských iniciativ. Organizace s duchovním zázemím často disponují sítí kontaktů, zkušenostmi z terénu a schopností mobilizace dobrovolníků, což umožňuje rychlou reakci a efektivní logistiku. Dobře organizovaná spolupráce s místními úřady zajišťuje, že pomoc dorazí tam, kde je nejvíce potřeba.

Církve jako opora v humanitárních projektech

Příkladem je zapojení Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, která se v rámci programu Péče o potřebné podílí na humanitárních projektech a krizových intervencích v různých regionech. Její přínos nespočívá pouze v poskytování materiální pomoci, ale také v posilování komunitní sounáležitosti a mezilidských vazeb. Využití dobrovolnické sítě této církve v kombinaci s odbornými partnery zvyšuje účinnost pomoci. Tato spolupráce probíhá jak na regionální úrovni, tak v rámci mezinárodních sítí.

Církev poskytuje hygienické a školní potřeby, zdravotnický materiál, deky a potraviny. K přímé distribuci pomoci se přidávají vzdělávací aktivity, obnova infrastruktury a psychosociální podpora. Pomoc směřuje do krizových oblastí v Česku i do zahraničí, kde podporuje oběti přírodních katastrof nebo ozbrojených konfliktů.

Podpora uprchlíků jako výzva i příležitost ke spolupráci

Důležitou roli hrají nábožensky zaměřené organizace také při podpoře uprchlíků a migrantů. Po roce 2022, kdy do České republiky přišlo velké množství uprchlíků z Ukrajiny, vznikla řada iniciativ koordinovaných mezi církvemi a občanskými spolky. Zajišťování ubytování, jazykové kurzy, psychosociální pomoc i kulturní integrace se staly oblastmi, kde se tato spolupráce ukázala jako nejúčinnější.

Farnosti nabídly své prostory, dobrovolníci organizovali kurzy češtiny, a neziskové organizace poskytly právní poradenství i doprovod při jednání s úřady. Právě kombinace různých kompetencí a zkušeností vedla ke konkrétním výsledkům, které by jednotliví aktéři dosáhli jen obtížně.

Senioři a děti v centru pozornosti

Podobně v sociální sféře dochází k propojení duchovních struktur s komunitními iniciativami. Starší občané, kteří čelí izolaci a zdravotním komplikacím, dostávají pomoc od dobrovolníků, kteří kombinují duchovní podporu s praktickými službami. Tato spolupráce se projevuje v podávání nákupů, zprostředkování doprovodu k lékaři nebo zajištění kontaktu s rodinou. Taková pomoc je nenahraditelná právě v případech, kdy chybí formální instituce nebo kdy je žádoucí osobnější přístup.

U dětí a mládeže se tento model osvědčil například v náhradní rodinné péči nebo v doučovacích aktivitách pro znevýhodněné skupiny. Spolupráce mezi charitativními subjekty a laiky přináší:

• možnost systematické podpory mimoškolního vzdělávání
• prostředí bezpečných komunit
• významnou roli vzorů chování
• prevenci sociálního vyloučení

Sdílené hodnoty jako základ spolupráce

Fotka: 8photo – freepik

Zkušenosti z těchto iniciativ ukazují, že synergie mezi nábožensky orientovanými subjekty a sekulárními aktéry občanské společnosti má stabilní základ a praktický přínos. Organizace se často liší svým východiskem a motivací, ale jejich společný cíl v oblasti pomoci druhým tvoří most mezi odlišnými světonázory. Přítomnost sdílených etických principů, jako je důstojnost, solidarita nebo odpovědnost, přispívá k překonávání rozdílů a vytváření dlouhodobé důvěry.

Z pohledu občana je podpora v krizových obdobích mnohdy podmíněna právě těmito aktivitami. Nezáleží na tom, zda pomoc přichází z církve, spolku nebo neformální skupiny dobrovolníků. Podstatné je, že existuje ochota a schopnost pomáhat bez ohledu na původ, věk nebo společenské postavení těch, kteří se ocitli v nouzi.

Pomoc bez ohledu na ideologické rozdíly

Tato forma solidarity překonává institucionální hranice i ideologické rozdíly. Je založena na praktické ochotě jednat a společně řešit problémy, které se dotýkají všech vrstev společnosti. Ukazuje se, že ve spojení duchovních hodnot s občanskou iniciativou vzniká unikátní prostor, který má schopnost reagovat na lidské potřeby rychle, citlivě a efektivně. Společné projekty z různých koutů republiky potvrzují, že sdílená odpovědnost přináší výsledky s dlouhodobým dopadem.