Finanční úřad si našel nový bič. Kontrola ujetých kilometrů, záběry z dopravních kamer

Víte, co o nás všechno FÚ může zjistit? Díky novým pravomocím vcelku dost. Nově může kontrolovat pravdivost údajů v knize jízd prostřednictvím databáze STK o reálně ujetých kilometrech. Navíc si může prohlédnout záznamy silničních kamer Policie ČR a použít je jako důkaz o pohybu vozidla při služebních cestách.

Nový nástroj kontroly počtu ujetých kilometrů

Bez velkého mediálního zájmu prošla novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, umožňující finanční správě vstupovat do databáze s daty z technických kontrol vozidel. Finanční správa tak bude moci kontrolovat faktický stav najetých kilometrů daného firemního vozidla a porovnat ho s počtem ujetých kilometrů, které majitel deklaruje v knize jízd. Údaje zde uvedené totiž často výrazně nekorespondují se skutečností. Jako exemplární nesoulad je uváděn příklad podnikatele, který v knize jízd vykázal více než 100 000 najetých kilometrů, ačkoli se podle ověřených záznamů s vozidlem najelo pouhých 17 000 km. 

Finanční úřad nás „vidí“ i přes kamery Policie ČR

V současné době probíhá zajímavý soudní spor ohledně přípustnosti použití policejních kamerových záznamů pro účely kontroly údajů ze strany finančního úřadu. Jeho konec určí, co všechno bude moci FÚ při nejasných případech zjistit o našem pohybu po silnicích.

Soukromý zemědělec VH podal dodatečné přiznání k DPH, v němž nárokoval odpočet DPH za pořízení osobního vozidla Mercedes-Benz ve výši cca 250 tis. Kč. Finančnímu úřadu vznikly určité pochybnosti a vyzval proto podnikatele k předložení důkazů. Finančnímu úřadu se ale údaje z předložené knihy jízd jevily jako nevěrohodné, a tak požádal Policii ČR o to, aby pohyb uvedeného vozidla vyhledala na kamerových záznamech na sjezdech a výjezdech u dálnice D8 a u ostatních dálnic v okolí Prahy.

Při porovnání údajů v knize jízd s kamerovými záznamy bylo pak například zjištěno, že v den, kdy měl být podnikatel podle knihy jízd na pozemcích na Teplicku, směřoval na Prahu a dále pak na Brno, nebo v den, kdy měl podle knihy jízd cestovat do Ústí nad Labem na pracoviště ministerstva zemědělství, bylo vozidlo podstatnou část dne v Praze. Dále si finanční úřad vyžádal informaci od prodejce vozidla, kdy bylo toto podnikateli předáno do užívání, a zjistil, že je kniha jízd vedena o 10 dnů dříve, než bylo vozidlo podnikateli fyzicky předáno. Na základě výše uvedených nejasností v knize jízd finanční úřad nárok na odpočet DPH zamítl s tím, že bylo jasně prokázáno, že vozidlo není používáno výlučně pro ekonomické účely.

Podnikatel v žalobě poukazoval na to, že byly kamerové záznamy pořízeny v rozporu se zákonem, že správce daně nebyl oprávněn si záznamy z dohledových kamer u policie vyžádat, a že se rozpory mezi knihou jízd a kamerovými záznamy týkají jen velmi úzkého počtu najetých kilometrů. Jak ústecký krajský soud, tak nejvyšší správní žalobcovy námitky precedentně zamítly jako neodůvodněné s tím, že jsou finanční úřady zcela oprávněny si v rámci správních řízení vyžádat od Policie ČR jakékoli informace, které považují v rámci těchto řízení za nezbytné. Podle posledních informací je podnikatel připraven se v této věci obrátit na ústavní soud.

Administrativní a evidenční povinnosti při provozu firemního vozidla 

Komplikace s prokazováním jízd firemních vozidel jsou notoricky známá věc. Lze jim předejít správným rozhodnutím hned na začátku provozu, kdy se rozhodujeme, k čemu přesně vozidlo budeme používat, jaké náklady budeme chtít uznat a zda bude auto používáno i k soukromým jízdám.

Administrativně nejnáročnější jsou evidenční povinnosti spojené s provozem vozidla u plátců DPH, kteří nárokují odpočet DPH u všech nákladů s provozem vozidla spojených a kteří provedli při pořízení vozidla plný, nebo krácený odpočet daně. Pokud je vozidlo používáno pouze k ekonomickým účelům a tuto skutečnost lze jednoznačně prokázat, jsou pak všechny náklady s provozem takového vozidla daňově účinné a lze nárokovat v plné výši i odpočet DPH. Takovými náklady mohou vedle spotřebovaných pohonných hmot být i odpisy, pojištění, garanční prohlídky, opravy, mytí apod.

Pokud by byly vozidlem podniknuty i jízdy, které s ekonomickou činností firmy nesouvisely, je třeba tuto skutečnost zaznamenat v knize jízd. Náklady na tuto cestu pak nebudou daňově uznatelné a budou muset být ve vztahu k DPH a dani z příjmů se státem vypořádány. Takže byl-li u pohonných hmot spotřebovaných na soukromých cestách uplatněn nárok na odpočet DPH, je nutno jej v nejbližším přiznání k DPH vyúčtovat, tedy vrátit státu. Podle knihy jízd je pak nutno stanovit i poměr mezi služebními a soukromými jízdami a podle toho pro účely daně z příjmů krátit veškeré náklady s provozem vozidla spojené, a to včetně odpisů.

Tento postup je ale zbytečně administrativně náročný. Pokud již při pořizování vozidla víme, že bude využíváno i k jiným než ekonomickým účelům, můžeme již při jeho nákupu nárokovat zkrácený odpočet DPH stanovený kvalifikovaným odhadem. Stále však musíme vést knihu jízd, protože právě tato evidence, je-li vedena náležitě a poctivě, dá jasný přehled o poměru mezi služebními a jinými jízdami. Odchýlí-li se poměr o více než deset procentních bodů od poměru vypočítaného po prvním roce použití, je majitel povinen v případě vyššího poměru soukromých jízd provést v přiznání k DPH za prosinec korekci, v opačném případě je oprávněn z vyššího poměru služebních jízd nárokovat vyšší odpočet DPH.

Hlavně menší podnikatele ale často děsí nutnost vést knihu jízd a třeba se ani necítí na pozdější konfrontaci s finančním úřadem ohledně daňové uznatelnosti nákladů a odpočtu DPH. Ti mají možnost jít maximálně u tří vozidel cestou paušálních náhrad za pohonné hmoty a parkovné. Paušální náhrady nabývají hodnot buď 60 000 Kč za celý rok provozu vozidla, nebo u fyzických osob 48 000 Kč při částečném použití vozidla pro soukromé účely. Tento režim je dále třeba posuzovat nadále ze dvou rovin – jak z hlediska DPH, tak z hlediska daně z příjmů.

Pokud podnikatel, který vede účetnictví nebo daňovou evidenci, zjistí, že jsou po roce jeho reálné náklady na pohonné hmoty a parkovné nižší než 60 000 Kč ročně, a vozidlo nebylo ani v jednom případě použito pro jiné než podnikatelské účely, může dosud účtované náklady na pohonné hmoty a parkovné prohlásit daňově neúčinnými a uplatnit paušál 60 000 Kč. Uplatňoval-li ovšem nárok na odpočet DPH z nákupu pohonných hmot, pak není od vedení knihy jízd oproštěn, protože musí být pro účely DPH kdykoli schopen doložit, že byly všechny jízdy podniknuty pro ekonomické účely.

Teprve poplatník, který se rozhodne rezignovat na odpočet DPH z nakoupených pohonných hmot, je z hlediska DPH od evidence jízd prakticky oproštěn, pro účely daně z příjmů je však povinen kdykoli doložit, že byly všechny jízdy realizovány v souvislosti s jeho ekonomickou činností. Jedná-li se však o fyzickou osobu, která uplatňuje náklady v paušální výši, či o osobu, která je v režimu paušální daně, i tato povinnost odpadá.

Nechcete-li tedy vést knihu jízd vůbec a jste-li podnikajícími fyzickými osobami, pak uplatňujte výdaje paušální částkou (80, 60 či 40 % z příjmů), jste-li však plátci DPH, rezignujte na odpočet DPH z nakoupených pohonných hmot, nebo do 10. 1. 2023 vstupte po předchozím zrušení registrace k DPH do režimu paušální daně. Pokud jste právnickou osobou, při nižších nákladech na pohonné hmoty a parkovné než 60 000 Kč za rok na jedno vozidlo optimalizujte použitím paušální náhrady, ale prokazování, že je vozidlo používáno výlučně pro ekonomické účely, se nevyhnete.