Galerie MIRO uvádí výstavu Podivuhodné světy

V tichosti, ve stínu Strahovského kláštera chystá Galerie MIRO již mnoho let své výstavy, které přináší do Prahy mnohá významná díla slavných výtvarníků. V posledních letech také několik výstav toho nejaktuálnějšího umění, často ve spolupráci s renomovanou berlínskou a curyšskou Galerií Michaela Haase.

Aktuální stav poznání světa nabízí dnešnímu umělci vidět a vnímat svět různými způsoby. Velkou, osvobodivou práci pro dnešní umělce vykonali již zakladatelé moderního umění, velkou úlevu pro výtvarné umění přinesla nová schopnost záznamu reality. Vždyť do příchodu fotografie bylo zachycení reality jedním z hlavních úkolů výtvarného umění.

Nynější výstava „Podivuhodné světy“ je zajímavým experimentem, konfrontací různých stylů, konfrontací umění starého, moderního i současného. Jednotícím znakem těchto věkem i stylem různorodých obrazů a soch je objevování „podivuhodných světů“.

Petr Štěpán, historik umění

Kdy něco pociťujeme jako podivuhodné a kdy se celý vesmír stává podivuhodným světem? Adjektivum „podivuhodný“ je odvozeno od kořene „div“. Za div se pokládá „neobvyklé, přírodním zákonům odporující a proto bezprostřednímu působení božské moci nebo nadpřirozených sil připisované dění, událost, budící podiv,“ píše Duden. Je v rozporu se vším, co známe, a překonává obvyklé a navyklé. V umění jsou divy zobrazovány nejen jako události, ale i jako podivuhodná vyprávění, vesmíry a světy.

Není tomu nikterak dlouho, kdy výtvarné umění, a zejména malířství, bylo vedle divadla jediným médiem, jež bylo schopno vnést čistě silou představivosti do našeho viditelného světa fantastické či divákovi cizí. Už v antice se zobrazovala deformovaná realita v malbách kuriózních postav, bájných a smíšených bytostí z rostlin, zvířat a lidí. Od středověku byla ústředním tématem západního malířství, jež se opíralo jedině o vyprávění a umělcovu fantazii, pochopitelně biblická líčení nebe a pekla, jež vrcholila v chmurných, apokalyptických obrazech takového Hieronyma Bosche (kolem 1450 -1516) nebo Pietra Brueghela Staršího (1525 -1569). Tito malíři rozšířili své náměty za hranice křesťanské ikonografie, jako později též Maestro della fertilità dell’uovo, který působil od konce 17. do počátku 18. století v Brescii. Jeho šablonovitá, často z profilu zachycená zvířata a lidé, vystupují společně jako jednající postavy před plochým pozadím. Stejně jako lidé jdou neúnavně za svými činnostmi, což vypadá stejně groteskně a absurdně jako oni sami. Vzniká tak podivuhodný svět, jako u tolika děl, která uvádějí do obrazu zvláštní postavy, bud‘ jako ústřední motiv, anebo jako vypravěčský moment v rámci surreálního výjevu.

Janna Oltmanns, historička umění, převzato z katalogu k výstavě Wundersame Welten v Galerii Michael Haas.

Výstava je otevřena denně do 30. 10. 2019.
Galerie MIRO, kostel sv. Rocha, Strahovské nádvoří 1/132, 118 00 Praha 1
Otevírací doba: Pondělí – Neděle,  10 – 17 hod.

Katalog ke stažení ZDE