Hloubětín je protkaný historií. Kostel, zámeček, ale i lom, ze kterého se dodával kámen na stavbu katedrály sv. Víta

Současný název Hloubětín se užívá teprve od roku 1907, kdy byl na žádost obyvatel obce úředně změněn. Do té doby se obec jmenovala Hloupětín, původně Hlúpatín, ve smyslu „Hlúpatův dvůr“. To se odvozovalo od osobního jména Hlúpata s významem „hloupý“ nebo „hlupák“. Dochovalo se více podob jména obce. 

Přes Hloubětín vedla důležitá komunikace z východu země k pražské Špitálské bráně, z čehož profitoval místní zájezdní hostinec. Zastavovali ses něm i panovníci, mezi nimi Karel IV.  Marie Terezie, Josef II. a Ferdinand V. Dobrotivý. Hostinec poskytoval spoustu služeb, nejen stravu, nocleh a ustájení koní, ale také kovářské, kolářské, sedlářské práce a čištění kočárů od prachu. Stará krčma zanikla v době třicetileté války, současná stavba je z roku 1711.

Z proslulých hloubětínských lomů pocházel kámen na stavbu Karlova mostu i katedrály svatého Víta, prokazatelně byl užit na Wohlmutově kruchtě a velké věži. Hloubětín byl převážně hornickou obcí. Od středověku se zde těžil stavební kámen, kamenec, hlína pro cihly, písek a v druhé polovině 18. století dokonce uhlí. Na katastru Hloubětína se tak nachází několik umělých jeskyní.

Druhým nejvýznamnějším pískovcovým podzemím v Praze je po prosecké Močálce Fejkova pískovna známá spíše jako Bílý kůň. Nachází se mezi ulicemi Nad Hutěmi a Za Černým mostem. Vytěženým pískem se pravděpodobně vysypávaly licí formy ve vysočanských závodech.

Zámek Hloubětín 

Jednopatrová vila byla postavena v 70. letech 19. století v novobarokním stylu na místě staré hospodářské usedlosti, která nahradila středověkou tvrz. Vybudoval ji zemský advokát Václav Lindhardt. Současnou novogotickou podobu z tesaných pískovcových kvádrů s třípatrovou hranolovou věží a cimbuřím získala na přelomu 19. a 20. století, kdy ji vlastnil karlínský velkostatkář a majitel zámku Troja Vladimír Židlický. Po Sametové revoluci byla vila navrácena Židovské obci, obnovena v letech 1993–1994 a pronajata soukromému zdravotnímu zařízení GynCentrum. V roce 2005 byl vedle brány zprovozněn první babybox v České republice.

Kostel sv. Jiří 

Jednolodní farní kostel hloubětínské farnosti byl založen v první třetině 13. století a je nejstarší hloubětínskou stavbou. Byl zbudován řádem Německých rytířů, kteří tehdy vesnici vlastnili. Zasvěcení bylo vybráno záměrně, svatý Jiří je řádovým patronem. Původně románský kostel byl v polovině 14. století přestavěn v gotickém stylu, v této době byla zbudována hranolová věž a pětiboký presbytář. Kostel je ve správě křižovníků s červenou hvězdou. Hřbitovní brána pochází z roku 1847, zdobí ji řádový znak křižovníků a nápis Pokoj Vám.

Křižovnický dvůr 

Komplex budov hospodářského zázemí pro řád Křižovníků s červenou hvězdou pochází ve svém jádru z konce 17. století, kolem roku 1800 byl přestavěn ve stylu klasicismu. Ve dvorci byly stáje, podkovářská, kovářská a kolářská dílna. Nacházel se v něm i špitál a fara. V Hloubětíně stál hospodářský dvůr zcela jistě již před třicetiletou válkou. Dodnes není prokázáno, zda současný dvůr navázal na původní válkou poničené budovy nebo byl postaven na novém místě.

Kejřův mlýn

Historie hloubětínského mlýna sahá do 16. století. První písemná zmínka pochází z roku 1544, kdy ho mlynář Matouš koupil od mlynáře Václava. Mlýn a okolní pozemky vlastnil řád křižovníků s červenou hvězdou, který také vlastnil hospodářský dvůr v Hloubětíně. Mlýn byl po dobu 150 let pronajímán na základě zákupního práva, mlynáři měli povinnost mlít pro řádový špitál obilí a odvádět úrok. Po válkách o dědictví rakouské, kdy byl mlýn opět poničen, stojí za zmínku především Josef Kejř (od roku 1912), po němž je mlýn pojmenován. Tohoto majitele připomíná pamětní deska s nápisem Jos. Kejř 1917. Po druhé světové válce ztratil mlýn svou hospodářskou a obytnou funkci a byl využíván jako sklady. Na počátku 21. století byl mlýn rekonstruován a doplněn o nové stavby skupinou investorů Star Group Ltd. Vzniklo tak 79 bytů.

Pavel Fryml
Foto: Petr Brodecký
Zdroj: wiki a archiv redakce

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...