Hotelnictví v České republice: Největší problém je krátká doba pobytů turistů

Sektor ubytovacích služeb v loňském roce překročil svůj pandemický stín. Mnohé hotelové skupiny překonaly rekordy v obsazenosti a výnosnosti. Letošní rok je ve znamení důrazu na inovace v technologiích a digitální transformaci, zejména prostřednictvím sofistikovaného využití umělé inteligence, která nabízí nové strategie pro získání konkurenčního náskoku. V České republice, kde odvětví ubytovacích služeb zaznamenalo loni růst počtu turistů a přenocování, čelí sektor specifickým výzvám, jako je kratší doba pobytů turistů a potřeba adaptace na nové trendy, jako jsou již zmíněná digitalizace a udržitelnost.

Globální odvětví ubytování a služeb spojených s trávením volního času mělo loni úspěšný rok. Řada hotelových skupin zaznamenala nové rekordy, pokud jde obsazenost a výnosy. Nastal tak zlomový okamžik. V letošním roce již toto odvětví nebude definovat svůj úspěch srovnáváním klíčových ukazatelů výkonnosti před a po globální pandemií. Odvětví se posunulo dál. Firmy, které jsou v tomto odvětví aktivní, se v letošním roce budou muset soustředit především na uplatňování nových strategií a zavádění digitálních novinek, které jim mohou získat konkurenční náskok.

Posun k sofistikovanějším aplikacím AI

Klíčovým tématem jsou technologické inovace, zejména využití umělé inteligence (AI). Sektor se postoupně posouvá od relativně jednoduchých „experimentů“ s AI, kam především patří využití chatbotů pro zákaznický servis nebo například aplikace ChatGPT pro vytváření marketingových kampaní, ke specializovanějším a sofistikovanějším aplikacím. Ty nabízí celou škálu možností, jak může umělá inteligence proměnit sektor hotelů a volnočasových služeb – od dynamického řízení příjmů, po bezpečnostní systémy nebo řízení energií a zdrojů.

Velké mezinárodní hotelové řetězce proto investují miliony dolarů do aplikací AI a tempo jejich zavádění se zrychluje. Odhaduje se, že do roku 2033 dosáhne trh s umělou inteligencí v odvětví pohostinství globálně hodnoty 8,12 miliardy dolarů.

„Po letech, kdy bylo odvětví ubytovacích služeb charakteristické pomalým přijímáním nových technologií, tak dochází k prudkému zlomu. Do jisté míry je to i výsledek těžce nabytých zkušeností, kdy po pandemii bylo třeba najít nové obchodní modely a postavit se čelem k digitální transformaci,“ řekl Marton Takacs z Moore Global.

Česko v tomto segmentu nezůstává pozadu. Například lídr českého hotelového trhu,  OREA Hotels & Resorts, pracuje na implementaci celé řady nástrojů využívajících umělou inteligenci: „Naším cílem je vylepšit zážitek hotelových klientů a zjednodušit práci vlastním zaměstnancům,“ vysvětluje Tomáš Holan, Chief Digital Officer, OREA Hotels & Resorts.

Trendem je bleisure

Optimistické výhledy hoteliérů na letošní rok jsou podpořeny i prognózami silné poptávky. Podle Global Business Travel Association by celosvětové výdaje na služební cesty měly v roce 2024 dosáhnou výše 1,5 bilionu dolarů a poprvé tak překročí úroveň před pandemií.

Porostou také výdaje na „bleisure“ cestování (tj. „business“ -podnikání  a „leisure“ – volný čas), při němž lidé spojí pracovní cestu s odpočinkem. Zůstávají v daných destinacích déle a utrácejí zde tedy více peněz. Očekává se, že hodnota globálního trhu „bleisure“ do roku 2032 dosáhne celosvětově 731,4 miliardy dolarů.

Růst investic a expanze

Zájem investorů o hotelnictví zůstává velký. Hotely jsou totiž považovány za atraktivní komerční nemovitosti. Klíčovým lákadlem je schopnost provozovatelů hotelů dynamicky měnit ceny pokojů a přizpůsobovat se tak různým tržním podmínkám, stejně jako solidní trend v obsazenosti. To je odlišuje od kancelářských a maloobchodních komerčních nemovitostí.

Hlavní mezinárodní hotelové řetězce mají ambiciózní strategie expanze a svůj zájem zaměřují zejména na rostoucí regiony. Blízký východ, jihovýchodní Asie a silné evropské turistické destinace budou i nadále investičně horkými místy.

„V odvětví ubytovacích služeb samozřejmě přetrvávají některé významné nejistoty: od geopolitických rizik až po dopady hospodářského zpomalení v některých tradičně silných ekonomikách, jako je například Německo. Stejně tak se budou muset vypořádat s rostoucími vstupními náklady a přetrvávajícím nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Odvětví bude i nadále čelit silným konkurenčním tlakům. Hotely soutěží o zákazníky a jejich loajalitu v situaci, kdy se neustále zvyšují jejich nároky,“ hodnotí situaci Marton Takacs z Moore Global.

V České republice chybí turisté s delším pobytem

Také v České republice došlo v loňské roce k růstu zájmu o služby hotelů. Ubytovalo se v nich přes 22 milionů turistů a jejich počet mírně překonal předcovidový rok 2019. V porovnání s rokem 2022 stoupl počet turistů o 13,5 procenta a počet přenocování o 10,7 procenta. Nicméně ani rok 2023 úroveň z roku 2019 ještě nepřesáhl a byl nižší o 1,8 procenta. Loni hosté v Česku strávili 56 milionů nocí.

„Problémem českého sektoru ubytovacích služeb je totiž to, že jezdí turisté na kratší cesty. Souvisí to i se změnou struktury přijíždějících turistů. Jezdí k nám mnohem více lidí z okolních zemí, a naopak stále chybí dlouhé pobyty například návštěvníků z Asie. Nejpočetnější zahraniční turistickou skupinou loni byli Němci, na druhém místě byli Slováci a třetí bylo Polsko. Celkově však dominují domácí hosté. Z 22 milionů turistů, kteří se loni v Česku ubytovali, bylo přibližně 12,5 milionu Čechů,“ uvádí Marcela Hrdá, partnerka skupiny Moore Czech Republic.

„Zejména Praha stále pociťuje důsledky po covidu omezeného leteckého spojení se státy mimo Evropu, zejména s Amerikou a Asií. To u potenciálních hostů český trh znevýhodňuje a generuje i kratší pobyty či méně roomnights,“ uvádí Jiří Fontana, Director of revenue, OREA Hotels & Resorts.

„Pro český sektor ubytovacích služeb je důležitá adaptace na nové trendy a změny ve spotřebitelském chování. Digitalizace a udržitelnost se stávají klíčovými tématy, stejně jako personalizované služby. Významným faktorem pro cestovní ruch je také podpora ze strany státu a propagace České republiky jako atraktivní turistické destinace, kde se zahraničním návštěvníkům vyplatí zdržet se déle,“ komentuje Marcela Hrdá.