Inovativní nátěry pro široké využití v průmyslu i stavebnictví
Mnoho českých firem se v současné době zaměřuje na vývoj vlastních technologií či inovativních postupů a spojuje při tom síly s technickými univerzitami. A přesně takový je příběh společnosti Alpha Czech, která ve spolupráci s vysokou školou v Pardubicích vyvinula reflexní izolační nátěry, jež lze díky jejich unikátním vlastnostem využít ve stavebnictví i průmyslu.
Historie celého projektu sahá na přelom let 2017 a 2018, kdy se Peter Vavrda vrátil z Mexika, kde mnoho let pracovně pobýval. Z této tropické země si přivezl vzpomínky na všudypřítomnou vlhkost, kvůli níž v budovách bujely plísně a vše, co bylo z kovu, rychle korodovalo. Zároveň díky svým zkušenostem z armádních misí věděl, že v USA existují reflexní izolační nátěry, které dokážou těmto problémům efektivně zamezit, a navíc dokážou velmi dobře izolovat. V České republice však takové nátěry nikdo nevyráběl, proto se spojil s několika dalšími lidmi i s pardubickou univerzitou a rozhodl se, že českému trhu takovou technologii nabídne. „Každý armádní důstojník musí mít povědomí o technologiích, které používá, ať už jde o zbrojní či jiné, takže jsem měl samozřejmě povědomí o tom, na jakém principu nátěry fungují. Přesto nám ale vývoj zabral velké množství času a ze začátku probíhal metodou pokus-omyl,“ říká dnes z pozice jednatele.
Měsíce vývoje přinesly své ovoce
Základním stavebním kamenem reflexně izolačních nátěrů je vždy pojivo a plnivo v podobě dutých mikrosfér. Tato struktura dokáže díky svým fyzikálním vlastnostem odrazit více než 90 % dopadajícího tepelného záření, přičemž zbytek záření pohltí. Zpočátku vývoje tedy tým pracoval s klasickými nátěrovými hmotami, do nichž přidával tyto mikrosféry tak, aby byla výsledná disperze antikorozní a odolala vysokým teplotám a poté probíhaly důkladné testy vlastností. „Nakonec se nám podařilo i díky pardubické univerzitě najít ideální složení a vznikl tak reflexně izolační nátěr, který byl určený na ošetření kovových předmětů v průmyslovém prostředí,“ říká dále Peter Vavrda s tím, že nátěr dokáže díky změně povrchové teploty zabránit korozi a izolovat horké i studené povrchy, například potrubní infrastruktury. Role vysoké školy na celém procesu vývoje podle něj byla nesmírně důležitá, protože právě univerzita měla nejen tolik potřebné strojní vybavení pro míchání směsí, tak i mikroskopy, a hlavně ohromné množství zkušeností.
Když tedy vznikl tento první funkční nátěr, rozhodl se tým vytvořit i nátěry pro sektor stavebnictví, zejména určené pro sanace vlhkosti a plísní v interiérech i izolace obvodových zdí. Letní slunce dokáže fasádu rozpálit na více než 70 °C a předpokladem bylo, že reflexně izolační nátěr bude při správném namíchání schopen odrazit většinu slunečního záření zpět do atmosféry a tím zabránit přehřívání objektů. V zimě měl nátěr naopak bránit únikům tepla z interiéru ven. Proces vývoje tak byl v podstatě stejný a v průběhu tak měsíců vzniklo zhruba 150 různých vzorků, nakonec se ale týmu podařilo najít to, co hledal. „I tenkrát jsme využili pomoci pardubické univerzity a jsem moc rád, že k této synergii soukromého sektoru s vědeckou obcí dochází. Vysoké školy mají k dispozici mnoho talentů, díky nimž mohou vznikat opravdu zajímavé věci. V konečném důsledku se tak zvýší konkurenceschopnost České republiky, což je jedině dobře,“ uzavírá Peter Vavrda.