Jaké jsou v Praze zkušenosti s prosazováním nových zákonných pravidel pro krátkodobé ubytovací služby
V loňském roce Parlament přijal novelu zákona, který stanoví povinnosti online platformám, které zprostředkují ubytovací služby. Na základě tohoto zákona živnostenské odbory pražských městských částí zaslaly výzvy platformám jako např. Airbnb, Booking.com apod., aby sdělily informace o uzavřených smlouvách a místech, kde jsou ubytovací služby provozovány. Tyto informace potřebuje hl. m. Praha pro účinné vymáhání dodržování zákonů ze strany poskytovatelů ubytování. Dosavadní zkušenosti shrnuje radní hl. m. Prahy pro legislativu a podporu bydlení Hana Kordová Marvanová s tím, že je nutný celoevropský právní rámec, který umožní vymáhat dodržování povinností platforem.
Zákon č. 189/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, nabyl účinnosti 24. 4. 2020 a přinesl zásadní změnu v oblasti online zprostředkování služeb. Zprostředkovatelům služeb, tedy i platformám, které zprostředkovávají krátkodobé ubytovací služby, ukládá povinnost sdělit na základě výzvy obecním živnostenským úřadům informace týkající se počtu uzavřených smluv, celkové ceny za tyto služby za určité období, adres míst, na kterých jsou služby poskytovány, a označení poskytovatelů služeb, a to do 30 dnů od doručení výzvy.
Živnostenské odbory začaly tedy na základě zákona konat a rozeslaly výzvy celkem 18 platformám, z nichž 8 je registrováno v ČR, zbývající mají sídlo v zahraničí, z toho 4 mimo EU. Výsledek jejich činnosti ovšem byl více než tristní. Prvním problémem bylo vůbec dohledat doručovací adresy. Sedm subjektů vůbec nereagovalo, tj. výzvy se jim buď nepovedlo doručit, protože jejich adresy z veřejně dostupných zdrojů nejsou adresami pro doručování pošty, nebo si korespondenci nevyzvedly, nebo se dopisy zcela ztratily. Od 11 subjektů reakce dorazily, ale pouze jediný poskytl požadované informace, přičemž nešlo o některou z významných online platforem. Nejčastější důvod odmítnutí poskytnutí informací byl odkaz na obecné nařízení GDPR, přičemž tento důvod odmítnutí respektování schváleného zákona nemá oporu v právním předpisech. Radní Kordová Marvanová tuto zprávu od živnostenských odborů komentuje takto: „Bohužel, po dvouletých zkušenostech s touto problematikou jsem něco podobného očekávala, protože i při jednání s online platformami, např. s Airbnb, byla zřejmá neochota poskytovat součinnost a informace, které jsou nutné pro vymáhání dodržování povinností podle zákona. Samozřejmě, že živnostenské odbory mohou použít a použijí další nástroje vymáhání, ale v důsledku absence nadnárodní právní úpravy, která by usnadnila vymáhání, je to velmi obtížné. Proto věřím, že přesně tyto problémy by mohlo pomoci řešit i nové připravované evropské nařízení, o kterém bude v dohledné době jednat Evropská komise a Evropský parlament.“
Hl. m. Praha chce kromě účinného vymáhání dodržování povinnosti poskytovatelů a zprostředkovatelů krátkodobých ubytovacích služeb prosadit i zákonné změny umožňující obcím regulovat tuto podnikatelskou činnost. V Poslanecké sněmovně čeká na projednání v prvním čtení novela živnostenského zákona, kterou schválilo jako zákonodárnou iniciativu kraje pražské zastupitelstvo v loňském roce.
„Kromě toho jsme zadali zpracování odborné právní analýzy týkající se stávajících stavebních předpisů z hlediska oprávněnosti požadavku rekolaudace bytu, chce-li majitel dlouhodobě využívat celý byt k poskytování krátkodobých ubytovacích služeb, jak na to upozorňuje veřejný ochránce práv. Všechna tato opatření směřují k tomu, abychom byli připraveni na dobu po skončení pandemie, byli schopni vymáhat dodržování zákonných povinností, dokázali řešit stížnosti místních občanů a zabránili nežádoucímu vylidňování centra města,“ dodává radní Hana Kordová Marvanová.