Kuponová privatizace po 35 letech změnila mapu vlastnictví. Z klíčových podniků drobní akcionáři téměř zmizeli
Od první vlny kuponové privatizace uplynulo 35 let a vlastnická struktura tehdejších klíčových podniků se mezitím zásadně proměnila. Podíly se postupně koncentrovaly do rukou menšího počtu vlastníků, zatímco někdejší drobní akcionáři byli vykoupeni, vytěsněni nebo o hodnotu svých podílů přišli s krachem firem. Výraznou výjimkou mezi strategicky významnými společnostmi zůstává ČEZ, kde si drobní investoři své místo stále drží. Vyplývá to z analýzy brokera Ozios, který u příležitosti výročí zmapoval osudy vybraných národohospodářsky významných podniků.
„Jakkoli jsou příběhy tradičních strojírenských nebo energetických kolosů, bank či pivovarů rozdílné, jeden scénář se opakoval: roztříštěná akcionářská struktura z kuponové privatizace se postupně sešla v rukou jednoho majoritního vlastníka,“ uvedl k závěrům analýzy Adam Austera, analytik Ozios, a doplnil: „Dnes se široká veřejnost učí investovat do akcií, aby nenechala úspory pod matrací nebo na nevýhodných bankovních účtech. Přitom tu příležitost lidé už v devadesátých letech v masovém měřítku dostali. Zabýváme se proto otázkou, proč se v tomto smyslu jeden z cílů kupónovky nenaplnil.“
Například u ostravské Nové huti získal majoritu miliardář Lakšmí Mittal a jeho ArcelorMittal v roce 2010 zbývající akcionáře vytěsnil za 4 000 korun na akcii – po žalobě minoritářů jim ale musel cenu dorovnat o dalších 743 korun. Plzeňský Prazdroj nejprve ovládla IPB s 84 procenty akcií, nakonec jej převzal jihoafrický SAB, který drobné akcionáře vytěsnil v roce 2005. Dnes pivovar patří japonské Asahi.
Ne vždy ale koncentrace skončila výplatou. U řady symbolů divoké transformace nedostali menšinoví akcionáři nakonec nic. Investiční a poštovní banka padla v červnu 2000 do nucené správy a její aktiva převzala ČSOB za symbolickou korunu. Celkové ztráty se vyšplhaly na desítky miliard. Podobně dopadla Škoda Plzeň – po krachu na přelomu tisíciletí a prodeji skupině Appian Group nezbylo na drobné akcionáře nic.
Výjimkou mezi velkými podniky zůstává energetická skupina ČEZ. „Zde většinový vlastník minoritní akcionáře, mezi nimiž jsou řádově desítky tisíc drobných vlastníků, dosud nevytěsnil,“ uzavírá Adam Austera.
Podrobnosti k příběhům privatizace vybraných podniků, kterými jsou Nová huť Ostrava, Prazdroj, ČEZ, Slovnaft, Investiční a poštovní banka a Škoda Plzeň, jsou publikovány v rámci série Ozios k 35 letům od zahájení kupónové privatizace v části Kuponová privatizace: jak zmizeli drobní investoři z klíčových podniků.
