Kyberšmejdi už nepotřebují prolomit banku. Stačí jim několik hodin s jejími klienty

Za prvních sedm měsíců letošního roku připravily kybernetické podvody klienty českých bank o 1,9 miliardy korun. Podle České bankovní asociace přitom počet napadených klientů vzrostl meziročně přibližně o pětinu, zatímco způsobená škoda o 79 procent. Podvodníkům se tedy daří z jednotlivých obětí získávat stále více peněz.

Nejvýmluvnější číslo ale možná pochází od policie. U telefonních podvodů dosahuje podle Policejního prezidia průměrná škoda 744 tisíc korun. Při průměrné hrubé mzdě 51 966 korun, kterou za letošní druhé čtvrtletí uvádí Český statistický úřad, odpovídá taková ztráta více než čtrnácti průměrným měsíčním výdělkům.

U telefonních podvodů je přitom jednou z hlavních zbraní právě časový tlak. Policie popisuje případy, kdy podvodný telefonát trvá až dvanáct hodin. Pachatelé se během hovoru střídají a oběť po celou dobu drží pod tlakem.

Velké škody působí i romantické podvody. Průměrná ztráta podle policie činí 513 tisíc korun a až 87 procent obětí tvoří ženy, kterým je v průměru kolem šedesáti let. Zatímco falešný bankéř pracuje s tlakem během několika hodin, romantický podvodník si důvěru oběti buduje i několik měsíců.

Dalších zhruba 50 milionů korun týdně Češi ztrácejí na falešných investicích. Podle policie činí medián škody 80 tisíc korun a obětem je v průměru kolem 65 let. Podvodníci přitom sázejí především na vidinu rychlého a snadného zisku.

Podvodník tak dnes nepotřebuje prolomit technické zabezpečení banky. Potřebuje přimět jejího klienta, aby správně zabezpečený převod sám potvrdil. Banky přitom podle České bankovní asociace letos dokázaly ochránit 81 procent ohrožených prostředků. Čím obtížnější je obejít technologii, tím větší smysl pro pachatele dává obejít člověka.

Kyberkriminalita se navíc výrazně hůře objasňuje. Zatímco u kriminality celkem policie loni objasnila 45,2 procenta případů, v kyberprostoru to bylo jen 15,1 procenta.

Pro běžného člověka z toho plyne jednoduché pravidlo. Žádný „bezpečný účet“, na který je třeba pod tlakem převést úspory, neexistuje. Pokud někdo po telefonu vyvolává pocit, že je nutné okamžitě převádět peníze, nejbezpečnější je hovor ukončit a banku kontaktovat samostatně.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank