Lezec Adam Ondra vysadil svůj strom v trojské botanické zahradě

(Praha) Coby 96. osobnost se mladý sportovec Adam Ondra  zařadil vedle Ester Ledecké, jenž svůj strom sázela v květnu, a dalších sedmnácti představitelů českého sportovního světa, kteří se do projektu od roku 2009 zapojili. Projekt Kořeny osobností  propojuje společenský odkaz největších osobností přelomu 20. a 21. století s nejvzácnějším přírodním bohatstvím, jímž pražská botanická zahrada disponuje. Svůj strom v trojské botanické zahradě vysadil v pondělí 3. června.

96. osobností projektu Kořeny osobností se stal brněnský rodák Adam Ondra. Český lezec a trojnásobný mistr světa, který se již ve svých dvanácti letech zařadil mezi deset nejlepších světových lezců na obtížnost. Přes deset let vede žebříčky skalních lezců a světová média jej nazývají českou senzací sportovního lezení. V září 2017 jako první překonal novou nejtěžší cestu světa Silence. V letech 2007-2018 byl desetkrát nominovaný na ocenění Salewa Rock Award, které pětkrát získal. Je držitelem cen Jiřího Gutha-Jarkovského za rok 2017, nejvyššího ocenění Českého olympijského výboru.

Adam Ondra v Botanické zahradě hl. města Prahy vysadil borovici arizonskou, odborně Pinus Arizonica. Tento druh pochází z jihozápadu Severní Ameriky. Největší souvislá populace roste v severním Mexiku, ostrůvkovitě také na jihovýchodě Arizony a dále v malých populacích v Novém Mexiku a Texasu. „S Adamem Ondrou má mnoho společného, stejně jako on miluje skalnaté a nepřístupné oblasti, které velmi úspěšně zdolává. Možná se na těch nejhezčích skálách jednou potkají i v její domovině,“ dodává Tomáš Vencálek, kurátor dřevin mírného pásma Botanické zahrady hl. m. Prahy. Podle prostředí dorůstá výšky mezi 25-35 metrů. Na uvedených lokalitách se vyskytuje v několika varietách, jejichž dělení ale botanici nemají zcela dořešené. Tento druh je totiž evolučně velmi mladý a ve svých znacích neustálený. Borovice arizonská byla dříve pokládaná za varietu borovice těžké, ale od roku 1997 je uváděna jako samostatný druh. V minulosti bylo její dřevo využíváno ve stavebnictví, což negativně ovlivnilo její populace.

Vedle významných osobností ze světa umění, sportu, vědy a charity se stali v uplynulých letech součástí unikátního projektu Kořeny osobností v trojské botanické zahradě také primátoři hlavního města Praha, konkrétně Pavel Bém (primátor v letech 2002-2010), Bohuslav Svoboda (primátor v letech 2010-2013), Tomáš Hudeček (primátor v letech 2013-2014) a Adriana Krnáčová (primátorka v letech 2014-2018).

Foto: Petr Brodecký

Zdeněk Hřib tuto řadu primátorů doplnil 16. dubna 2019. Je ředitelem obecně prospěšné společnosti Institut pro aplikovaný výzkum, edukaci a řízení ve zdravotnictví. Publikoval řadu článků v odborném i laickém tisku. Byl členem několika pracovních skupin k tématům informatiky, kvality a efektivity služeb na úrovni Ministerstva zdravotnictví, Světové zdravotnické organizace a EU. Dále se zabývá návrhy a realizací rozsáhlých informačních systémů. V roce 2018 byl jako lídr Pirátské strany v komunálních volbách zvolen do zastupitelstva hl. m. Prahy a dne 15. listopadu 2018 se stal primátorem hl. m. Prahy. Na starosti má mimo jiné oblast informatiky, bezpečnosti, evropských fondů a zahraničních vztahů.

„Jsem rád, že i současný primátor Zdeněk Hřib nebude v našem vzdělávacím projektu chybět a zařadil se vedle svých předchůdců, kteří už v zahradě svůj strom mají. Jsou to právě primátoři, kteří se zasloužili nejen o rozvoj Prahy, ale také o růst naší botanické zahrady. Proto do našeho projektu plným právem patří,“ říká Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Dřevinou, kterou Zdeněk Hřib v Botanické zahradě hl. m. Prahy vysadil, je Kalopanax septemlobus – kalopanax neboli také dlanitec. Tato dřevina je opravdu ve všech směrech netradiční a originální. Patří do čeledi aralkovitých, podobně jako břečťan. Pochází však z oblasti z východní Asie, z území Číny, Sachalinu, Korey a Japonska. Na rozdíl od břečťanu roste jako statný strom, v domovině dorůstá dokonce až 30 metrů. Už na první pohled upoutá trnitými letorosty, větvemi a v mládí i trnitým kmenem. Bizarní je i list, který může připomínat některé javory, nebo americký ambroň. Před opadem barví do žlutých barev. Netradiční jsou i květy a posléze i plody, které tvoří malé kulovité útvary na dlouhých stopkách uspořádané v latách. Je to dřevina, která by jistě svým vzezřením zapadla do steampunkové subkultury. Přes svůj exotický vzhled roste v našich podmínkách dobře. Pokud má chráněnou lokalitu, snáší i mrazy hluboko pod nulou.

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...