Masová střelba v El Pasu: mýty a skutečnosti

Během týdne došlo v USA hned k několika případům tzv. masové střelby. Nepropírejme, tak jako autoři jiných článků, rozličné hypotézy, kdo nebo co za to všechno vlastně může. Přesněji, za podobné případy, kdy někdo vezme zbraň (nebo i nůž – či sedne s vražednými úmysly do automobilu) s cílem ublížit co nejvíce lidem kolem sebe. Zda je zde třeba skutečně prvotní příčinou ona celosvětová medializace, čili onen nakažlivý jev, kdy se i naprostému prosťáčkovi a jinak zcela bezvýznamnému člověku rázem dostane obrovské pozornosti médií. Popřípadě, zda jsou opravdu na vině zbraně, především pak věčně démonizované “útočné pušky” (které jsou ve skutečnosti samonabíjecími karabinami, sloužícími běžně ke sportu či dokonce i k lovu). Anebo, jsou-li podle názoru dalších na vině také “násilné počítačové hry”. Ani snad zde dále šířeji neprobírejme nově mediálně propagovanou tezi, že příčina toho je prezident Trump a jeho protiimigrační politika. A prý také i tzv. “bílý nacionalizmus”, jak pár dní nazpět zaznělo z úst příštího pravděpodobného demokratického prezidentského kandidáta Roberta O’Rourka.

Prostě, média i politici ohledně těchto zmíněných událostí doslova perlí. Je sice přirozené, že jsou takoví pachatelé ihned vyhlášeni za teroristy. Ale zdá se, že se tak děje jen konkrétně v těchto případech (na rozdíl od četných předchozích útoků, kde narazíme namísto tohoto  pojmu často jen na označení “radikální mladíci”). Pachateli jsou nyní prý dle médií “bílí rasisté“. Asi je i poměrně zbytečné pitvat se v úmyslně opomíjených detailech, jako že byl Connor Betts, pachatel vražedného útoku v Ohiu pár dní zpět, ve skutečnosti ne (jak se tvrdilo) pravicovým náckem, ale naopak zarytým socialistou podporujícím Antifu a paradoxně dosti známým svými protizbraňovými názory. Člověka ale navíc udivuje to slovo “bílí” – neb v jiných případech by odlišná barva pleti útočníka byla jen sotva jakkoliv v podobném kontextu zmíněna. Stejně jako vyznání pachatele činu, pro které vraždí. Tedy chraň bůh, dokonce být některé podobné hrozné činy v minulosti přisuzovány snad třeba džihádu. Trendy jsou jasné. I kdyby agresor během zabíjení křičel Allah Akbar sebevíc, nebude to v rámci politické korektnosti zkrátka “raději souviset s ničím”. A důvod se v takovém případě už zase bude tradičně usilovně hledat v pomatenosti, duševní chorobě, drogách či dokonce jen pouhé “společenské frustraci” onoho jedince. Pryč raději od toho všeho…

Zaměřme se tu prostě na úplně jiné aspekty – a to ty takříkajíc “legislativně-technické”. Pokud se nad tím totiž jen trochu zamyslíme, vidíme, že se ona hrozná událost stala nejen v Texasu, kde panují ohledně legálních soukromých zbraní pro někoho “moc liberální zákony”, ale například těsně předtím k podobné tragédii došlo i v Kalifornii a New Yorku. Tedy amerických státech s vůbec nejpřísnějšími zákazy ohledně nabývání a používání zbraní, kde i ten nejslušnější občan nemůže na některé zbraně (pozn.: i v Česku naprosto běžné) vůbec pomyslet a kde vinou velmi přísné legislativy, může na nějaké nošení zbraně rovnou zapomenout. 

A co dalšího spojuje ony útoky, než jen to, o čem se tak halasně zmiňují politici a média? Je to fakt, že tihle masoví vrazi si pro své činy v naprosté většině případů vybírali tzv. gunfree zóny. Tedy určená a oficiálně označená místa, kde je lidem vlastnícím zbraň ji zakázáno nosit. Úvaha pachatele činu, v našem případě masového vraha, je potom jasná. Půjde pochopitelně tam, kde bude moci nejlépe realizovat svůj čin. Zvolí prostě místo, kde bude nejmenší šance, že by mohl narazit na silnější (či jakýkoliv) ozbrojený odpor a být tak třeba hned na počátku svého zločinného konání někým zastaven.

Že byl útok ve zmíněné Kalifornii, kde se dotyčný masový vrah prostříhal skrz plot na gastronomický festival, podniknut také v takové “gun free zóně”, asi nikoho nepřekvapí a též v našem pojednání ani nic neřeší. Protože jednou takovou velkou neozbrojenou zónou, kde civilista nesmí mít u sebe nabitou legální soukromou zbraň, je vlastně díky tamním striktním zákonům úplně celý tento stát (stejně koneckonců jako např. New York, Washington DC, New Jersey, město Chicago, atd.). A místní lidé, právě ti slušní a bezúhonní, jsou v uvedených městech úplně bezbranní, a to nejen v oněch “bezezbraňových zónách“, ale vlastně i kdekoliv jinde…

Leckoho ale možná po incidentu v texaském El Pasu napadlo: jak to, že v takovémto státě, kde takové množství tamních lidí nejen zbraň nosí, a to dokonce i viditelně, mohlo k naprosto podobné situaci vůbec dojít? Míníme, proč nikdo z okolních ozbrojených občanů tedy ihned nezastavil toho střelce, jak vždy argumentačně zmiňují obhájci práv majitelů soukromých zbraní ve společnosti?

No, odpověď je prostá. I zde, v Texasu, totiž šlo, pro mnohé asi nepochopitelně, o onu pověstnou “bezezbraňovou zónu”. Ale nebyl jí paradoxně ten samotný obchodní dům Walmart, kde k oné masové střelbě konkrétně došlo, a kde se navíc dají dokonce i zbraně či náboje koupit. Věc je jaksi složitější. Zkusili jsme totiž osobně trochu zapátrat a sami tak oslovili nejen místní policii v El Pasu, ale i vedení tohoto největšího obchodního řetězce v USA. Ze všech zdrojů nám zpočátku potvrdili, že “Walmart rozhodně není gun free zónou”, a že tato společnost nikomu nijak nezakazuje návštěvu jejich obchodů s legální soukromou zbraní. A jak reagoval místní Walmart, kde se onen čin stal? Ten na opakované dotazy jaksi jen zarytě mlčel…  

Po dalším pátrání se ukázalo proč. Onen obchod Walmart v dotyčném El Pasu je totiž součástí jiného většího obchodního komplexu Cielo Vista Mall – vlastněném společností Simon. A světe div se, právě ten byl svými majiteli (firmou Simon) vyhlášen onou “gun free zónou”, což se pak ukázalo býti “pozvánkou” člověku, který se svoje zrůdné rozhodnutí rozhodoval uskutečnit.

Koneckonců, pachatel činu, Patrick Crusius, se totiž ve svém poselství, jakémsi testamentu který zanechal, dokonce ani netajil tím, že si vybral pro svůj čin právě tento velký obchodní dům, který je “oficiální bezezbraňovou zónou”. Je to opět logické. Právě v Texasu by v jiném místě byla životnost takového střelce/útočníka s velkou pravděpodobností mizivá. A protože jsou jednak Američané lidé, kteří velmi ctí daná pravidla, a také tu za nerespektování zákazu hrozí občanovi jednak ztráta zbrojní licence a za druhé i pokuta či dokonce i vězení, výsledek toho všeho je jasný. Tedy, že i pro nás nepochopitelně v takovém státě jako Texas, je nakonec po dlouhé minuty masový vrah jedinou ozbrojenou osobou široko daleko. Někým, kdo má dost a dost času na to, povraždit co nejvíce nevinných lidí ve svém okolí.

Zajímavostí je též to, že když právě na výše zmíněné začali lidé (především na sociálních sítích) narážet, zmínky o společnosti Simon a jeho zákazech začaly záhadně mizet. Na dotazy (a to i ty naše) tato společnost navíc nijak nereagovala. Je zřejmé, že nejen pro tuto firmu, ale i pro spoustu dalších lidí, tj. i politiků a médií, je toto nyní velmi ožehavé téma. Lidé by se totiž mohli začít více a více ptát, zda dotyční zločinci nemají napříč USA jednoho mocného společníka. A tím je ona, na vchodu pověšená, tabulka s přeškrtnutou zbraní, která tolik bere šance slušným lidem na přežití, a zároveň otevírá možnosti vlastně jen onomu vrahovi, který dobře ví jedno. Že mu, jeho zbrani, a jeho hrozným cílům, nestojí v cestě potenciální tucty odhodlaných a ozbrojených lidí.

A závěrem bych si dovolil ještě malou poznámku. Přes všechno, co zde zaznělo, měla i událost v texaském El Pasu jednoho náhodného ozbrojeného hrdinu. Shodou okolností v tomto obchodním centru Cielo Vista Mall vlastněném firmou Simon v inkriminované době nakupoval bývalý vojenský veterán Glenton Oakley. A poté, co začala střelba, ihned tasil svou zbraň. Protože byl zrovna na jiné straně obchodního centra, nepovedlo se mu sice zastřelit a na místě neprodleně zastavit toho útočníka, ale s namířenou zbraní v ruce zatím evakuoval ven do bezpečí plno lidí, zejména dětí. Doufejme, že jej snad nyní na dlouhé roky nezavřou “za nezákonný pohyb se zbraní v tamní gun free zóně”, že? 

Existuje vůbec z této tragédie nějaké poučení?

Zdá se, že ano. Například, že i pouhý nápis na zdi dokáže tak trochu zabíjet...

Pavel Černý, LIGA LIBE 

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...