Německo zavádí regulaci cen pohonných hmot podobnou té, kterou letos použilo Česko

Německo se po prudkém růstu cen pohonných hmot vydává cestou, která v základních rysech nápadně připomíná opatření, jež letos na jaře zavedla Česká republika. Berlín se předběžně dohodl jednak na výrazném snížení daňového zatížení benzínu a nafty, jednak na zavedení pohyblivého cenového stropu. Nejde tedy o zmrazení cen na jedné pevně stanovené částce, nýbrž o regulaci maximální ceny, která se bude měnit podle vývoje světových cen ropy a dalších nákladů.

Právě v tomto ohledu je podobnost s českým modelem značná. Česká vláda od 8. dubna stanovovala maximální denní cenu benzínu a nafty na základě velkoobchodních cen a rotterdamských kotací Platts. K nim bylo možné přičíst nejvýše stanovenou marži a následně daně. Původní maximální marže činila 2,50 koruny na litr benzínu i nafty, od května byla zvýšena na tři koruny. Současně stát snížil spotřební daň z nafty o 1,939 koruny na litr, což po započtení DPH představovalo úlevu 2,35 koruny na litr.

Německo nyní kombinuje stejné dva základní nástroje: daňovou úlevu a regulaci cenové tvorby. Energetická daň má být snížena o 14 eurocentů na litr. Po zahrnutí efektu nižší DPH má být pohonná hmota u čerpací stanice levnější přibližně o 17 centů, tedy při současném kurzu zhruba o čtyři koruny na litr. Daňová úleva má podle nynější dohody začít v říjnu a platit do konce letošního roku. Celkový objem úlev má dosáhnout přibližně 2,5 miliardy eur, přičemž část nákladů mají nést spolkové země.

Druhou částí je cenový strop, který má být zaveden nejpozději od začátku příštího roku. Maximální cena benzínu a nafty by se měla odvíjet od vývoje cen ropy, nákladů na přepravu a distribuci a povolené obchodní marže. Pokud tedy ropa nebo velkoobchodní ceny paliv zdraží, smí vzrůst také maximální cena u pumpy. Pokud vstupy zlevní, měl by se odpovídajícím způsobem snížit i strop. Podrobnosti výpočtu však Německo zatím nezveřejnilo.

Ekonomicky jde tedy o velmi podobnou filozofii, jakou na jaře zvolila Česká republika. Stát se nesnaží administrativně popřít světovou cenu ropy. Snaží se zabránit tomu, aby se v mimořádné situaci mezi velkoobchodní cenou paliva a cenou u čerpací stanice rozevřely nadměrné marže. Český model tento mechanismus formuloval explicitně: Ministerstvo financí každý den vypočítávalo maximální cenu z velkoobchodních indexů společností Čepro, Orlen a MOL a z burzovních kotací Platts, k nimž připočítávalo povolenou marži a daně.

Německý krok je pozoruhodný i proto, že ještě před několika dny nebyla na cenovém stropu shoda. Ministryně hospodářství Katherina Reicheová jej odmítala a prosazovala namísto něj především daňovou úlevu. Prudké zdražování ale politickou situaci změnilo. Německý diesel se ve čtvrtek dostal v celostátním průměru přibližně na 2,47 eura za litr a benzín Super E10 na 2,31 eura.

Pro Česko může mít německý krok poměrně bezprostřední význam. Samotná německá daňová úleva ve výši zhruba 17 centů odpovídá přibližně čtyřem korunám na litr, tedy podstatně více, než činila letošní česká daňová úleva na naftu. Pokud k ní Německo přidá skutečně účinné omezení marží, může se výrazně zmenšit nynější cenový rozdíl mezi českými a německými čerpacími stanicemi. Stoupá tak tlak na českou vláda, aby ceny pohonných hmot začala opět regulovat také.

K regulaci cen se navíc chystá Polsko, které chce snížení daňového zatížení pohonných hmot financovat uvalením daně z mimořádných zisků zejména na již zmíněnou společnost Orlen. Ta je výhradním vlastníkem rafinérií v Česku a největším provozovatelem čerpacích stanic v ČR, takže hrozí, že se po zavedení polské regulace bude snažit „hojit“ na českých řidičích – nadměrnými maržemi. Což bude dále stupňovat tlak na českou vládu, aby regulace cen opět zavedla.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank