Patří malé dítě na kolo nebo je to především rozmar rodičů? Správný výběr kola a motivace

Potomci vášnivých cyklistů brázdí na rodinných výletech stezky v podstatě už od plenek. K tomuto faktu samozřejmě nahrává i současná doba, kdy omezená možnost cestování vybízí k trávení volného času v sedle kola třeba v Krkonoších nebo na Šumavě. Dětská cyklistika zažívá boom: rozšiřují se možnosti, zlepšuje se výbava i dopravní osvěta. A zdokonalují se rovněž samotná dětská kola, která přestala být pouze zmenšeninou těch dospělých. Rodičům se nabízejí široké možnosti, a především roste zájem samotných dětí.

 „Cyklistika musí děti hlavně bavit“

Roman Blažek

Třebíčský rodák Roman Blažek je nadšeným milovníkem sportu, který založil úspěšnou značku Westige a po narození dvou dětí se rozhodl vytvořit ryze českou značku Beany, specializující se pouze na dětský sportovní sortiment, včetně jízdních kol.

Patří malé dítě na kolo nebo je to především rozmar rodičů, kteří jsou vášniví cyklisté? A od kolika let je vhodné začít?

Rozhodně děti na kolo patří, je to zdravý sport i rozptýlení. Do přibližně dvou a půl let je ideální odrážedlo, kde se naučí držet rovnováhu a ovládat řidítka, zhruba od tří let tedy mohou „přesedlat“ na kolo.

Mohou rodiče dlouhými trasami dítě přetížit?

Myslím, že pokud je vhodně vybraný terén a kolo, trasa mu neuškodí, i když je delší – nejdůležitější ale je, aby ho jízda bavila! Asi nikdo šestiletého prcka nevytáhne na šestihodinový výlet v kuse. Je potřeba vymyslet zastávky a nějaké rozptýlení po cestě. Pokud to dítě nebaví, samo se zasekne – dřív, než dojde k přetížení… Stalo se mi to u syna samozřejmě také – když mu bylo asi pět let, v Maďarsku si po hodině a půl jízdy lehl doprostřed silnice a řekl, že dál prostě nejede. (smích)“, říká Roman Blažek.

Jak má vypadat posed na kole, aby ani při delší jízdě nezpůsobil zdravotní problémy?

Nejdůležitější těžiště u dětské cyklistiky jsou dlaně a pánev. Byť šlape nohama, váhu těla má na sedle. Dítě by mělo být v mírném předklonu: nesedět vzpřímeně jako „paní radová“, ale zároveň nebýt předkloněné natolik, že vyklápí hlavu, pak by ho bolelo za krkem. Ruce mají být lehce pokrčené v loktech, aby v případě najetí na překážku jako je kámen nebo výmol měl cyklista prostor manévrovat – je to jediný způsob, jak může jezdec reflektovat terén. Postoj nohou by měl být takový, že když je šlapka dole, není koleno natažené, ale mírně pokrčené. Dokud si dítě na kole není stoprocentně jisté, mělo by dosáhnout na zem špičkami nohou, později lze však upravit nastavení tak, aby byl posed ideální. „Při nesprávném sezení se naruší optimální fyzikální zóna, což může mít vliv nejen na zdraví pohybového aparátu, ale i na stabilitu, jistotu a dobrý pocit z jízdy“, říká PhDr. Tereza Nováková, PhD, specialistka na fyzioterapii v pediatrii a sportu, UK FTVS.

Video „Správný posed dětí na kole“ : https://www.youtube.com/watch?detiakolo

Jaké jsou nejčastější chyby při seřízení?

Nejčastější je právě špatná výška sedla, další věc je dlouhý představec, kvůli kterému je dítě příliš natažené, někteří výrobci dělají rámy příliš dlouhé, protože pouze zmenšili dospělé kolo, aniž by vzali v potaz poměr tělesných proporcí dítěte. „Dále pak šířka řidítek, měla by být na šířku ramen plus pět až deset centimetrů. S širšími řidítky malý jezdec ztrácí stabilitu a hůře zatáčí. Když jsou ruce naopak moc u sebe, nemá rozevřený hrudník a dostatečný prostor k dýchání, navíc má menší páku a není schopno zareagovat na problém“, dodává Tereza Nováková. 

Na co se zaměřit při výběru dětského kola? 

Velikost

Bohužel většina rodičů má zkreslené představy o tom, jaká kritéria použít při výběru kola. Většina výrobců totiž staví svá doporučení stran vhodné velikosti jízdního kola na obecně zažitém konceptu, že určitá výška dítěte vyžaduje konkrétní průměr samotných kol. Obvykle pak z tohoto stereotypu pramení doporučení, že dítě výšky 95-115 cm potřebuje 16palcová kola, 110–120 cm 20 palcová kola, 120 -140 cm 24 palcová kola a 135 -155cm 26 palcová kola. Přitom ve skutečnosti je pro dítě určité velikosti zásadní hlavně správná velikost rámu. Menší rám může být klidně osazen na větších kolech, alespoň to dítěti lépe pojede, ale je to právě vhodná velikost rámu, která je předpokladem k tomu, aby dítěti kolo tzv. “sedlo”.

Zásadní je velikost rámu! Menší rám může být klidně osazen na větších kolech!

Orientační tabulka:

Výška dítěte v cm

 Vhodná velikost rámu v „

Vhodné kolo Beany

90–110

8″

zero 16

105–120

10″

zero 20

115-130

11″

zero 24

125–140

12″

zero 26

135–155

13,5″

zero 27,5

150–165

15″

zero 27,5

Nicméně vhodné je, pokud má malý biker možnost se na kole projet, vyzkoušet si ho. 

Typ kola

Důležitá otázka při výběru zní: Kde bude dítě jezdit? Do velikosti 20 se typ kola neliší, až poté lze vybírat mezi silničním, vhodným do města a na cyklostezky, a terénním – to má silnější gumy a odpruženou vidlici. Obvykle bývá pružinová, což ale kolu přidává na hmotnosti (až kilogram a půl). Lehké dítě ji však svou vahou často neumáčkne, nemá patřičnou sílu. Oproti tomu vzduchová vidlice jde nastavit již od 20 kilogramů váhy, je však dražší.

Geometrie + hmotnost

Vedle geometrie a tvaru rámu je hmotnost nejpodstatnějším aspektem dětského kola – a to i pro rodiče, kteří jej nakládají do auta či nosí do patra domu. Pokud jede šestnáctikilové dítě na třináctikilovém kole, stojí ho to podobné úsilí, jako by jel osmdesátikilový člověk na sedmdesátikilovém bicyklu. „Vyrábíme  proto  tzv. superlighty, u šestnáctipalcového kola jsme se dostali na 5,3 kilogramů,“ upozorňuje Roman Blažek.

Brzdy

„Do velikosti šestnáct je většina kol s takzvaným torpédem, což bych nedoporučoval, protože hodně dětí se naučí brzdit pákou na odrážedle a není dobré, aby se učili brzdit torpédem, když už od 20“ kola se budou muset učit nový způsob brždění pákou“, říká Roman Blažek.

Proto doporučujeme klasické, pákové brzdy na řidítkách, je však důležité, aby byly dobře seřiditelné a malé prsty je dokázaly stisknout.

Design

Zatímco při pořizování kola rodiče hledí na vlastnosti, děti zajímá především vzhled.

Pro designéra je dětské kolo výzva. „Ze své zkušenosti mohu říci, že od velikostí 20 už jsou děti dospělejší než dříve a nechtějí žádné obrázky a postavičky, žádají spíše sportovní design, podobný tomu, jaký mají rodiče; u starších slečen je například oblíbená kombinace bílé a oranžové, ale jen těžko lze mluvit o nějakých trendech. Děti jsou neúprosní kritici, nechodí kolem horké kaše jako dospělí a naplno řeknou, když se jim něco nelíbí,“ říká výrobce Blažek.

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...