Před 80 lety se potopila loď Patria s židovskými uprchlíky, událost připomene pietní akce Památníku ticha

Tragickou událost, při které v roce 1940 na lodi Patria (lat. vlast) přišlo o život v haifském přístavu 270 mužů, žen a dětí z téměř dvou tisíc židovských běženců z okupované Evropy, připomene Památník ticha. Ve středu 25. listopadu, přesně po osmdesáti letech, proběhne na pražském nádraží Bubny od 15 hodin pietní akt Vzpomínka na Patrii. Akcí provede Hanuš Bor, syn jednoho z pamětníků Patrie, v dialogu s režisérem dokumentárního snímku Příběh trosečníků Patrie Pavlem Štinglem. Modlitbu pronese vrchní zemský rabín Karol Sidon.

V rámci programu vystoupí kapela Trombenik, jejíž repertoár bude inspirovaný vzpomínkami pamětníků v žánrové pestrosti od swingu po klezmer. Kvůli pandemii koronaviru a nemožnosti hromadného setkávání budou organizátoři pietu přenášet online na webových stránkách Památníku ticha www.bubny.org a facebookovém profilu www.facebook.com/PamatnikTicha. Na místo pietní akce, nádraží Bubny v pražských Holešovicích, bude již o den dříve symbolicky přepravována a umístěna čtrnáctimetrová socha Wooden Cloud ve tvaru lodi. Autorem díla je německý sochař Martin Steinert. Skulpturu z téměř dvou tisíc metrů dřevěných latí o celkové hmotnosti jedné tuny umělec vytvořil na Smetanově nábřeží v Praze u příležitosti festivalu Sculpture Line letos v srpnu v rámci rezidenčního programu pražského Goethe-Institutu. Socha zůstane instalovaná na nádraží Bubny se svolením Správy železnic až do léta příštího roku. Veřejnost si ji může prohlédnout individuálně i v době nouzového stavu, stejně jako celou venkovní expozici Památníku ticha Vrstvy paměti města.

Veškeré úspory dali Židé v roce 1940 na cestu z okupovaného území – z Protektorátu Čechy a Morava, Slovenska, Rakouska, Podkarpatské Rusi a Polska putovali z Vídně po Dunaji na přeplněných výletních parnících, po Středozemním moři na lodích vytažených ze šrotu. Bez přístavu a téměř bez naděje se potáceli mnoho týdnů vodami, ve kterých se dnes opačným směrem plaví největší utečenecká vlna novodobých dějin. Dopluli až do Haify, kde je britská koloniální samospráva tehdejší Palestiny nepřijala, a rozhodla o jejich deportaci na Madagaskar na palubě lodi Patria. Aby se uprchlíci vyhnuli dalšímu vyhnanství, vyhodili Patrii do povětří, čímž jí zabránili vyplout. Při zoufalém činu však zahynulo 270 lidí. Ostatní využili mezinárodního práva a vstoupili na břeh Svaté země jako trosečníci. Mnozí z nich narukovali do armády, bojovali v britských jednotkách nebo ve sborech generála Klapálka u Tobruku, v bitvě u Dunkerque či působili jako piloti u RAF.

Osmdesáté výročí události, kdy se bývalí Čechoslováci objeví na podivných lodích bez přístavu, zápolí s mořskými bouřemi, překonávají mořskou nemoc, to má v sobě mnoho podobenství se současností. Na palubách se odehrávaly svatby, pohřby, někdo se narodil, někdo se zamiloval. K tomu hrála hudba nejrůznějších žánrů, protože mezi uprchlíky byl menší filharmonický orchestr, klezmeři, swingová uskupení, skvělí sólisté a herci. A to vše se plaví Středozemním mořem a všem jde v patách válka. Válka měla bezpočet epizod, které se dají připomínat stále dokola. Málokteré však mají tolik nadčasových motivů jako události spojené s Patrií a odysseovskou plavbou, která jim předcházela,“ říká Pavel Štingl z Památníku ticha.

Památník ticha nabízí k výročí tragédie na lodi Patria vzdělávací program v rámci svého cyklu „Od svědectví k podobenství“. Ve spolupráci s Českou televizí mohou žáci a studenti druhých a třetích stupňů individuálně shlédnout historický dokument Příběh trosečníků Patrie. Následně pak mohou v konferenční besedě diskutovat s jeho tvůrci o práci se vzpomínkami, historickým materiálem a o hledání současných přístupů k velkým příběhům dvacátého století.

Vzpomínku na Patrii organizuje Památník ticha ve spolupráci se společností Sculpture Line za podpory Goethe-Institutu Česká republika, Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze, Židovské obce Praha a Terezínské iniciativy.

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...