Procházka Kunraticemi od kostela až na Šeberák

První písemná zmínka o Kunraticích se datuje k roku 1287 jako Chunratitz, ves s tvrzí. Na tomto katastrálním území se tehdy nacházely ještě Paběnice. K roku 1336 se připomíná kunratická tvrz, kterou vlastnil Frenclin Jakubův z rodu Olbramoviců, služebník krále Jana Lucemburského. 

Roku 1688 Václav Čabelický ze Soutic přestavěl tvrz na zámek. Jeho majitel Jan Arnošt z Golče přikoupil ke Kunraticím Šeberov, Hrnčíře a Chodov. Týž majitel dal přestavět zámek i kostel. V roce 1795 panství Kunratice koupil hrabě Karel Josef Clam-Martinic, který jej roku 1801 prodal pražskému měšťanovi Josefu Antonínu Korbovi, později povýšenému na svobodného pána z Weidenheimu. V majetku rodiny zůstaly Kunratice po celé 19. století.

V 90. letech bylo ke Kunraticím přistavěno sídliště Flora, funkčně spadající pod Jižní Město.  Zahrnuje 3–5 patrové obytné domy vzhledově naprosto odlišné od zbylé zástavby Jižního Města II. V původních plánech výstavby Jižního Města II bylo zařazeno jako poslední šestá stavba. Po Sametové revoluci však bylo postaveno proti stávající výstavbě dalších 8-12 patrových domů v těsné blízkosti Kunratického lesa. Kunratický les, hovorově Kunraťák, je lesní plocha izolována od jiných lesních ploch městskou zástavbou, což neumožňuje volnou migraci živočichů. Je hojně navštěvován a využíván pro krátkodobou relaxaci a k sportovním aktivitám. 

V roce 2006 byla postavena nová budova kunratického úřadu (dle arch. Jana Šabarta). Rekonstrukcí prošla sokolovna a areál obklopující kunratický zámek (bývalou tvrz).  V letech 2005–2008 byl kompletně rekonstruován hlavní tah Kunraticemi: ulice K Šeberáku, K Libuši, náměstí Prezidenta Masaryka a část ulice K Verneráku. 

S účinností od 1. července 2014 byla upravena hranice samosprávných městských částí Praha-Šeberov a Praha-Kunratice v okolí Kunratické spojky tak, že přestala odpovídat hranici katastrálních území Šeberov a Kunratice a vznikly tak v nezastavěném území oboustranné přesahy. Katastrální hranice kopíruje východní břeh rybníku Šeberák a Olšanského rybníka, nově byla část Šeberova mezi těmito rybníky a Kunratickou spojkou samosprávně připojena ke Kunraticím. Šeberák je rozlohou šestá největší vodní plocha ve městě. Slouží k rekreačním účelům, na jihozápadním okraji se nachází Restaurace Šeberák se sportovním areálem a koupalištěm.

Kostel svatého Jakuba Většího

Původně raně gotická stavba ze 13. století, od 1. poloviny 14. století farní chrám s podacím právem pražského rodu Bohuslaviců. Dochovaly se z ní části přímých obvodových zdí v dnešní sakristii. Kostel byl od počátku zasvěcen svatému Jakubovi Většímu, protože byl součástí evropské sítě Svatojakubské cesty do Santiaga. Do současné vrcholně barokní podoby centrální stavby jej pravděpodobně podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky přestavěl Tomáš Haffenecker v letech 1730–1736 na náklady pražského soudce Jana Arnošta Václava Golče.

Barokní kostel má půdorys kruhu a k němu na východní straně připojené pravoúhlé presbyterium se sakristií, na západní straně předsíň s hranolovou věží a kruchtou, přístupnou po dvouramenném schodišti. Válcová loď je zaklenutá kupolí s lucernou. Podle historických zápisů 51 loktů dlouhá, 15 loktů vysoká a 20 loktů široká, přičemž 1 loket měřil cca 52 cm.

Výzdoba postranních oltářů sv. Kříže a Čtrnácti svatých pomocníků je oproti stavu popisovanému Antonínem Podlahou roku 1908 v Soupisu památek historických a uměleckých ochuzena. 

Pavel Fryml
Foto: Petr Brodecký
Zdroj: wiki a archiv redakce

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...