Ukrajinským běžencům pomůže obraz Maleviče za nejméně 10 milionů, draží se i další díla malířů
Celkem sedm děl šesti významných malířů a malířek, jejichž život byl spojen s Ukrajinou, se bude dražit v rámci velké letní aukce v galerii a aukčním domě Arthouse Hejtmánek. Osudy většiny z těchto umělců poznamenala emigrace. K ní je během 20. století donutila válka či nemožnost svobodně žít a tvořit v totalitním sovětském režimu. Aukce jejich obrazů teď pomůže současným ukrajinským běžencům. Všechna díla, včetně unikátní malby za nejméně 10 milionů korun proslulého avantgardisty Kazimira Maleviče, si lze až do 13. června prohlédnout na výstavě v Arthousu v Praze 6 – Bubenči. Právě tam, v zahradě jedné z nejkrásnějších vil v Praze, se pak 14. června aukce uskuteční.
Malevičův Černý obdélník na bílém pozadí je působivou variací slavného Černého čtverce na bílém pozadí z roku 1915, považovaného za vůbec nejslavnější obraz 20. století. „Jde o jeden z prvních Malevičových abstraktních obrazů. I díky tomuto obdélníku se v malířství zrodila abstrakce,“ říká galerista Tomáš Hejtmánek. „Výtěžek z jeho prodeje půjde podporu ukrajinských umělců, personální stipendia ukrajinským studentům, pomoc s ubytováním ukrajinských maminek, zdravotní péči a asistenci, psychologickou pomoc. Aukční přirážka se na prodej nevztahuje,“ dodává Hejtmánek.
Vidět uhrančivý obraz na vlastní oči opravdu stojí zato: jde o vůbec první Malevičovu malbu, která se objevuje na středoevropském aukčním trhu. Zajímavé je i věnování: Malevič obraz daroval příteli, avantgardnímu malíři Ivanu Kliunovi k jeho šedesátinám. Až do roku 1956 byl obdélník v majetku Kliuniovy rodiny. Pak se nacházel v soukromých sbírkách, mezi které patřila i slavná sbírka Borise Gribanova. „Na rozdíl třeba od Soutina a Chagalla, kteří opustili svou rodnou zemi – v té době carské Rusko – a odešli hledat štěstí do Francie, Malevič v Sovětském svazu zůstal,“ upozorňuje Hejtmánek. Rodák z Kyjeva a potomek polských rodičů to ovšem neměl lehké: zapojil se sice zprvu do státních struktur, ve 30. letech byl však vyslýchán a vězněn. Nesměl cestovat ani svou převratnou abstraktní tvorbu vystavovat.
K dalším dílům, jejichž prodej pomůže ukrajinským uprchlíkům, patří Scéna z baletu (1946) Alexandry Exterové (1882-1949), představitelky futurismu. Její malířské studio na Funduklijevské ulici 27 bývalo středobodem kyjevského intelektuálního života, od roku 1924 však umělkyně zvolila život v Paříži. Dalším obrazem je Toskánská krajina (1927) ukrajinské malířky Natalie Gerken-Rusové (1897-1989). „I zde aukce pomůže zemi, z níž po nástupu bolševiků Gerken-Rusová právě před sto lety, v roce 1922, prchla,“ potvrzuje Hejtmánek. „Azyl našla v tehdejším Československu. V Praze, Brně a Bratislavě působila jako malířka a scénografka. V Rumunsku se pak stala dvorní dekoratérkou interiérů rumunského krále,“ vypráví Hejtmánek. „Jsme rádi, že její obraz máme a že 14. června, přesně v den umělčiných nedožitých 135. narozenin, ho budeme moci nabídnout,“ uvádí.
Aukce nabídne i dvě bravurní kresby Ivana Ajvazovského (1817-1900), z nichž na jedné patrně zachytil ukrajinskou scenérii. Běžence podpoří i obraz Tři masky malíře Sergeje Životovského (1869 – 1936), který se v roce 1924 uchýlil do New Yorku, a Odpočívající srnka „otce futurismu“ Davida Burljuka (1882-1967). I on po nástupu bolševické diktatury emigroval z Ruska do USA, kam dorazil po strastiplné cestě přes Sibiř, Japonsko a Kanadu.
Celá aukce zahrnuje přes 200 uměleckých děl v celkové hodnotě nejméně 25 milionů korun.
Foto: Arthouse Hejtmánek
