V trojské botanické zahradě se můžete vypravit do pravěku

Botanická zahrada  v těchto dnech nabízí prohlídku cykasovité rostliny druhu Lepidozamia peroffskyana, která po osmnácti letech od vyklíčení dospěla a vytvořila samčí pohlavní orgán, šištici. Cykasy jsou prastará skupina rostlin, která na zemi žije již od prvohor, konkrétně asi 200 milionů let. Patří mezi nejstarší živé organismy na světě.  Jsou připomínkou dávného zvláštního, nekvetoucího světa – protože v té době nebyl hmyz, který by opyloval. Rostlinu si můžete prohlédnout v severní části venkovního areálu nedaleko expozice Svět sukulentů.

Botanická zahrada hl. m. Prahy se pyšní jednou z nejlepších sbírek cykasovitých rostlin v Evropě. Zastoupeny jsou v ní všechny existující rody a více než 100 druhů těchto rostlin. Jedná se o prastarou skupinu nahosemenných rostlin, která ačkoliv vzhledem může připomínat palmy, blízká je spíše jehličnanům. „Období její slávy a rozmachu je dnes už dávno pryč. Zbytky kdysi početných populací, dá se říct i cykasových lesů, v současnosti přežívají na obvykle nehostinných, izolovaných, často skalních stanovištích, kde mají jen málo konkurence. Bohužel lidská činnost a ničení jejich přírodních stanovišť má na mnohé druhy negativní dopad a několik již ve volné přírodě vyhynulo,“ říká Romana Rybková, kurátorka tropických rostlin. Zkamenělé otisky listů cykasů se našly na všech kontinentech včetně Antarktidy. Dnes však patří mezi vzácné a ohrožené druhy vyskytující se v tropech a subtropech Asie, Ameriky, Austrálie a Afriky.

Cykasovité rostliny nejsou veřejnosti zcela cizí, obecně známý je však pouze jediný druh Cycas revoluta běžně dostupný v květinářství a pěstovaný coby pokojová zeleň. Ačkoliv tyto rostliny dříve našly uplatnění v domorodé medicíně, obsahují velmi toxické látky. Proto je třeba při jejich pěstování opatrnost, pokud jsou v domácnosti malé děti a domácí zvířata.

Cykasy se dělí do dvou čeledí (Cycadaceae a Zamiaceae) s celkem 11 rody a přibližně 300 druhy. „Do rodu Lepidozamia se řadí jen dva druhy. Lepidozamia peroffskyana roste v přírodě ve východní Austrálii, v  poněkud chladnějším a sušším klimatu jižního Queenslandu. Letos osmnáctiletý exemplář, jehož semeno vyklíčilo v zázemí naší zahrady v roce 2001, se rozhodl předvést svou dospělost a vytvořil samčí pohlavní orgán, šištici,“ dodává Romana Rybková. Do stejného rodu patří i druh Lepidozamia hopei z tropických lesů severovýchodní Austrálie, jenž je dokonce považován za vůbec největší cykas světa. V přírodě se vyskytují exempláře o výšce kmene až 17,5 metru.