Bitcoin má našlápnuto k překonání historického cenového rekordu, padnout může ještě dnes
Cena bitcoinu dnes vzrostla až o 860 dolarů za kus, tedy od historického cenového rekordu jej dělilo necelých 400 dolarů. Podle údajů serveru Coindesk stál dnes před půl třetí středoevropského času jeden bitcoin více než 19 271 dolarů. Jeho cenový rekord ze sklonku roku 2017 přitom podle dat stejného serveru činí 19 665,39 dolaru.
Rozhodně nelze vyloučit, že už dnes odpoledne bitcoin dosáhne své nové historicky rekordní ceny.
Bitcoinu svědčí současná vysoce expanzivní měnová politika centrálních bank. Ta stlačuje úrokové sazby, včetně těch na vládních dluhopisech, a umožňuje tak vládám se dále rapidně zadlužovat. Případně je připravena odkupem dluhopisů v duchu takzvaného kvantitativního uvolňování vládám úroky na dluhu stlačovat. To je i případ České republiky. Daňový balíček, který minulý týden schválila Sněmovna, by nebyl myslitelný právě bez vysoce expanzivní měnové politiky centrálních bank. Česká národní banka může od letošního jara v případě potřeby na sekundárním trhu odkupovat i dlouhodobé české vládní dluhopisy. Proto je jen těžko představitelný „rozvrat českých veřejných financí“, před nímž v souvislosti s přijetím balíčku nyní někteří politici a ekonomové varují.
Například expanzivní měnová politika Evropské centrální banky vytvořila stav, kdy investoři platí Řecku za to, že mu (na dva roky) půjčují – a to přitom Řecko má dle říjnové prognózy Evropské komise letos vykázat dluh zhruba 207 % HDP, více než pětinásobný oproti ČR.
Je tak prakticky nepředstavitelné, že by mohl v ČR v jakkoli dohledné době nastat rozvrat veřejných financí, když s pohodlným zajištěním svého financování nemá problém mnohonásobně zadluženější Řecko.
Z dlouhodobého pohledu však vysoce expanzivní měnová politika centrálních bank značná rizika skýtá. Na ně právě reagují investoři do bitcoinu, čímž pomáhají jeho cenu dostat do blízkosti rekordu.
Celkový celosvětový objem dluhu, který vykazuje záporný výnos, se nachází nejvýše v historii. Vyplývá to z ukazatele Global Negative-Yielding Debt Index, který sestavují společnosti Bloomberg a Barclays Daný objem nyní dosáhl v půli listopadu hodnoty 17,05 bilionu amerických dolarů, přičemž dosavadní rekord z roku 2019 činil 17,04 bilionu. Za uplynulých osm měsíců se údaj více zdvojnásobil.
Záporný výnos dluhu znamená, že investor do příslušného dluhopisu získá k datu jeho splatnosti méně peněz, než za kolik jej koupil, a to po zahrnutí kuponu, tedy úrokových plateb. Dlužník – tedy emitent dluhopisu – tak dostává zaplaceno za to, že je mu možné peníze půjčit. Záporný výnos nyní vykazují třeba i dvouleté dluhopisy řecké vlády. To právě znamená, že athénské vládě nyní mezinárodní investoři vlastně platí za to, že ji mohou na dva roky své peníze půjčit. Ještě před několika měsíci by bylo něco takového nemyslitelné.
Za znatelným nárůstem objemu dluhu, který vykazuje záporný výnos, stojí v současnosti zejména zmíněná extrémně expanzivní měnová politika světově významných centrálních bank v čele s americkým Fedem. Ty tak postupují proto, aby tlumily neblahé ekonomické dopady šíření koronavirové nákazy a souvisejících protipandemických opatření.
V důsledku růstu objemu aktiv, která nejen že nepokrývají inflaci, ale dokonce ani nezaznamenávají jakýkoli kladný výnos, stoupá mezi investory po celém světě sháňka po aktivech, která inflaci pokrývají, či jsou proti ní alespoň odolnější. Mezi ně patří například nemovitosti, ale také nyní opět intenzivně sledované kryptoměny v čele s bitcoinem.
Bitcoinu a dalším kryptoměnám svědčí nejen samotná zmíněná extrémně expanzivní politika centrálních bank, jejímž klíčovým cílem je stlačování úrokových sazeb napříč ekonomikou, včetně tedy výnosů dluhopisů. Tato měnová politika rovněž mezi investory vyvolává obavu z toho, že podnítí znatelné zrychlení inflace, a tedy že konvenční aktiva typu dluhopisů budou vůči inflačnímu znehodnocování ještě méně odolná než dnes.