Česká ekonomika letos ve druhém čtvrtletí rostla pomaleji, než se zdálo

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla o něco pomaleji, než se dosud předpokládalo. ČSÚ dnes zpřesnil meziroční růst HDP z 1,9 na 1,8 procenta a mezičtvrtletní z 0,4 na 0,3 procenta. Výsledek je zároveň o desetinu procentního bodu slabší, než čekal analytický konsensus zachycený agenturou Bloomberg, kde všech dvanáct odhadů počítalo s meziročním růstem 1,9 procenta.

Nejde ale o výsledek, který by signalizoval zásadnější ochabnutí české ekonomiky. Podstatnější než samotná revize o desetinu je struktura hospodaření domácností a firem. Ta ukazuje, že české domácnosti už mají díky růstu reálných příjmů stále větší prostor spotřebovávat, i když opatrnost z předchozích inflačních let je ještě zdaleka neopustila.

Reálné příjmy domácností na obyvatele ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostly o 3,1 procenta, zatímco jejich reálná spotřeba o 2,5 procenta. Proti prvnímu čtvrtletí reálné příjmy stouply o 0,7 procenta a spotřeba o 0,6 procenta. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl 55 048 korun a reálně byl meziročně vyšší o 4,2 procenta. Kupní síla českých domácností se tedy dále obnovuje.

Jenže Češi stále neutrácejí veškerý přírůstek příjmů. Míra úspor domácností se ve druhém čtvrtletí zvýšila na 19,9 procenta, tedy o 0,4 procentního bodu proti předchozím třem měsícům a o 0,1 bodu meziročně. To je důležitá informace pro další vývoj ekonomiky. Spotřeba domácností sice roste, ale mohla by růst ještě rychleji, kdyby lidé rozpouštěli větší část svých úspor. Vysoká míra spoření tak představuje zároveň brzdu současného růstu i potenciální zásobu kupní síly pro růst budoucí.

Současně však domácnosti nejsou pouze „spořivé“. Jejich investiční míra se zvýšila na 10,9 procenta, mezičtvrtletně o 0,4 a meziročně dokonce o 0,8 procentního bodu. Část vyšších disponibilních příjmů tedy domácnosti nepřelévají do běžné spotřeby, ale do investic, typicky například do bydlení. To je z hlediska dlouhodobějšího růstu zdravější než situace, kdy by celé zlepšení příjmů skončilo pouze v okamžité spotřebě.

U podniků je obrázek smíšenější. Investiční míra nefinančních firem činila 28,3 procenta. Proti prvnímu čtvrtletí sice nepatrně, o 0,1 procentního bodu, klesla, meziročně však byla o 1,3 bodu vyšší. Firmy tedy v meziročním pohledu investiční aktivitu zřetelně zvýšily. Zároveň se jim ale stlačuje ziskovost. Míra zisku nefinančních podniků klesla na 42,4 procenta, meziročně o 1,8 procentního bodu, zatímco jejich celkové mzdové náklady vzrostly o 6,7 procenta.

To může být jedno z rizik dalšího vývoje. Pokud budou náklady firem dál růst rychleji než jejich schopnost vytvářet zisk, může se dnešní relativně solidní investiční aktivita později dostat pod tlak. Prozatím však data ukazují, že investice domácností i podniků jsou v meziročním srovnání poměrně robustní.

Celkově tak česká ekonomika pokračuje v růstu, byť o chlup slabším, než se ještě před měsícem zdálo. Zásadní je, že se zlepšuje finanční situace domácností, rostou jejich reálné příjmy i spotřeba a současně investují více než před rokem. Stále mimořádně vysoká míra úspor ovšem říká, že spotřebitelé zůstávají obezřetní. Pokud jejich důvěra dále poroste a část vysokých úspor se začne výrazněji přelévat do spotřeby, může právě spotřebitel dodat českému hospodářství další impuls. Naopak u firem bude třeba sledovat, zda pokles ziskovosti nezačne postupně brzdit jejich dosud poměrně silné investice.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank