Česká nezaměstnanost v září překvapila příznivým výsledkem

Nezaměstnanost v Česku v září dosáhla pěti procent, a dopadla tak lépe, než předpokládali analytici. Jejich mediánová prognóza podle agentury Bloomberg činila 5,1 procenta, přičemž všech devět oslovených analytiků očekávalo hodnotu buď 5,0, nebo 5,1 procenta. Výsledek tedy odpovídá optimističtější prognóze. Zářijová data představují příznivý signál svědčící o odolnosti českého trhu práce, nikoli však důkaz, že jeho postupné ochlazování skončilo.

Nezaměstnanost se totiž stále nachází citelně výše než před rokem. Loni v září činila 4,5 procenta. Meziroční nárůst o půl procentního bodu ukazuje, že tuzemský trh práce už není tak napjatý jako v předchozích letech. Zaměstnavatelé se při nabírání nových pracovníků chovají obezřetněji a část podniků, zejména průmyslových, nadále pociťuje důsledky vysokých energetických nákladů, slabší konkurenceschopnosti evropského průmyslu a nejistoty ohledně zahraniční poptávky.

Příznivý zářijový výsledek je třeba zasadit rovněž do sezónního kontextu. Konec letních prázdnin tradičně přináší početní nárůst v evidenci absolventů škol, zároveň ale také návrat části rodičů na pracovní trh a pokračování sezónních prací ve stavebnictví, zemědělství či cestovním ruchu. Meziměsíční pokles míry nezaměstnanosti, ze srpnové úrovně 5,1 procenta, se tak jeví být o to příznivější, neboť v uplynulých letech míra nezaměstnanosti v září meziměsíčně stoupala.

Významným problémem českého trhu práce zůstává rostoucí nesoulad mezi kvalifikací uchazečů a požadavky zaměstnavatelů. Firmy mohou současně hlásit nedostatek pracovníků a úřady práce vykazovat zvýšenou nezaměstnanost. Nejde o rozpor, nýbrž o projev strukturálních problémů ekonomiky. Zatímco část tradičních průmyslových profesí čelí útlumu, zaměstnavatelé nadále potřebují kvalifikované technické pracovníky, specialisty, řidiče či zaměstnance ve zdravotnictví a sociálních službách.

Dalším problémem jsou výrazné regionální rozdíly. V některých oblastech republiky si zaměstnanci stále mohou poměrně snadno vybírat mezi pracovními nabídkami, zatímco v tradičně průmyslových regionech je hledání nového zaměstnání podstatně složitější. Rekvalifikace přitom nedokážou všechny tyto rozdíly rychle odstranit, zvláště pokud nezaměstnaní nemohou za prací dojíždět či se přestěhovat.

Z pohledu České národní banky představuje vývoj nezaměstnanosti jeden z důležitých ukazatelů domácích inflačních tlaků. Postupné ochlazování trhu práce může omezovat tlak na růst mezd, a tím i cen služeb. Zářijový výsledek však sám o sobě důvod k rychlejšímu snižování úrokových sazeb nepředstavuje. Rozhodující bude zejména další vývoj jádrové inflace, mezd a cen ve službách.

Pro zbývající část letošního roku lze očekávat spíše mírný nárůst nezaměstnanosti, na prosincových 5,2 procenta, také kvůli postupnému odeznívání sezónních pracovních příležitostí. Zářijová čísla nicméně naznačují, že ochlazování českého trhu práce zatím rozhodně neprobíhá nijak dramaticky a týká se spíše jen jeho určitých částí. Česká ekonomika se tudíž stále může vyhnout výraznějšímu propouštění, ačkoli návrat k mimořádně nízké nezaměstnanosti minulých let zůstává málo pravděpodobný.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank