ČNB loni zvýšila základní úrokovou sazbu nejvíce ve své historii od roku 1993. Pomohla tím pražské burze

Česká národní banka loni zvýšila základní úrokovou sazbu suverénně nejvýrazněji mezi všemi centrálními bankami ekonomicky vyspělého světa. K nejlepšímu výkonu v ekonomicky vyspělém světě tím pomohla pražské burze.

ČNB zvýšila základní sazbu o 3,5 procentního bodu. Na druhém místě se s citelným odstupem umístila islandská centrální banka, která základní úrok zvedla o 1,25 procentního bodu. O třetí místo se v rámci ekonomicky vyspělého světa dělí centrální banky novozélandská, jihokorejská a norská, které od ledna do prosince zvýšily svůj základní úrok shodně o 0,5 procentního bodu.

Ekonomicky vyspělé země definuje v rámci své kategorizace Mezinárodní měnový fond. Pokud vezmeme v potaz všechny země světa, nejen ty ekonomicky vyspělé, dělí se Česká národní banka o pátou příčku, a to s chilskou centrální bankou. Výrazněji totiž základní úrok loni zvýšily centrální banka brazilská, o 7,25 procentního bodu, dále pak angolská a paraguayská, shodně o 4,5 procentního bodu, a také ruská – o 4,25 procentního bodu.

Česká národní banka také loni zvedla základní sazbu nejvýrazněji ze všech kalendářních let své existence v rámci samostatné České republiky. Dosud „prim“ v tomto ohledu držel rok 1995, kdy ČNB základní sazbu zvýšila o 2,8 procentního bodu. V roce 1997 ji zvýšila až do loňska druhým nejvýraznějším způsobem, o 2,35 procentního bodu.

Od ledna 1993 do prosince 1995 ČNB jako základní sazbu užívala depozitní sazbu, od prosince 1995 až dosud pak dvoutýdenní reposazbu. 

Hlavní ukazatel pražské burzy, index PX, celkově, tedy po započtení dividend, loni zhodnotil v domácí měně, tedy v koruně, o 45,3 procenta. Ještě lépe jsou na tom sice v Evropě parkety estonský a slovinský, které po započtení dividend vykazují zhodnocení takřka 49 procent, resp. 48 procent, jenže rovněž jen v domácí měně, tedy v jejich případě v euru.

Pokud převedeme loňský celkový výkon pražské burzy z koruny také právě do eura, rázem se obrázek mění. Pražská burza se dostává na první příčku v Evropě, neboť s celkovým zhodnocením v přepočtu do eur čítajícím 53,3 procenta překonává všechny evropské burzy, kde se obchoduje v eurech, včetně zmíněných parketů estonského a slovinského, i všechny evropské parkety, kde se obchoduje v jiné měně než v euru. 

Důvodem tohoto „skoku“ v žebříčku po přepočtu do eur je fakt, že koruna loni i v mezinárodním měřítku vůči euru poměrně citelně zpevnila, a to o více než pět procent. Například zlotý nebo forint, srovnatelné měny středoevropského regionu, přitom loni vůči euru oslabily, a sice o 0,6, resp. 1,7 procenta.

Klíčovým důvodem citelného zpevnění koruny je právě loňská historicky razantní měnová politika České národní banky.

Zvyšování základní sazby ČNB svědčí tuzemským bankám, neboť jim umožňuje výhledově zvýšit ziskovost otevřením prostoru k navýšení úrokových výnosů, které představují rozdíl mezi úročením půjček a úročením vkladů. Přitom váha bankovních akcií – Erste Bank, Komerční banky a Monety – odpovídá v indexu PX zhruba 47 procentům. Váhu dalších 22,6 procenta pak v indexu mají akcie ČEZ.

Dohromady tedy akcie ČEZ a bankovní tituly mají v indexu PX váhu takřka 70 procent. Akciím ČEZ se přitom loni dařilo nejlépe od roku 2005, neboť si připisují zhodnocení zhruba šedesát procent. Tak enormně příznivé zhodnocení bylo výsledkem předně citelně stoupajících cen velkoobchodní elektřiny, která zdražuje v důsledku evropské plynové krize, popandemického oživování globální ekonomiky či v důsledku růstu cen emisních povolenek na historický rekord. Vzestup cen velkoobchodní elektřiny otevírá ČEZ prostor k navyšování marží a tím podporuje růst jeho vyhlížené ziskovosti, tedy i ziskovosti v přepočtu na akcii.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank