Dance Lab Baletu Národního divadla se vystoupí ve dvou exkluzivních představeních

V programu  Dance Lab / Taneční laboratoř, který dává jedinečnou šanci členům souboru Baletu ND realizovat se právě v tvůrčím prostoru, se představí celkem sedm autorských děl. Své choreografie uvedou: Marco Accardi, Abigail Bushnell, Rebecca Mabin, John Powers, Fraser Roach, Basil Schwerzmann a Matěj Šust.

Jedná se o platformu, která pomáhá najít nové choreografické naděje, podchytit skryté talenty. A co znamená pro diváky? Možnost zažít jedinečný okamžik, kdy se z interpreta stává tvůrce. Vždyť nejednou jde o milníky, na které se nezapomíná. Balet Národního divadla dává prostor mladým talentům cíleně a dlouhodobě. A je dobře, že i v této sezoně se podařilo v rámci programové nabídky zařadit dvě výjimečná představení, která se uskuteční v pátek 19. a v sobotu 20. listopadu na Nové scéně ND.

Marco Accardi ke své choreografii Viral uvádí: “Černé plátno je nedotčená, harmonická, čistá plocha, která symbolizuje pojetí nevinnosti a neznalosti neznáma, které se nachází v budoucnosti. Co se ale stane, když se uprostřed plátna objeví červená tečka?“ Za zmínku stojí určitě i zajímavost, že Marco přizval ke spolupráci další členku Baletu ND Theodoru Lehu, která se představí v roli DJ.

Edges of the Present tanečnice Abigail Bushnell je choreografie pro tři muže a dvě ženy tančící sólově či v duetech. Společně zkoumají své vlastní já, to, čím jsme pro ostatní … Abigail tvoří na hudbu z alba souboru Attacca Quartet Real Life, která prolíná klasické smyčce a elektroniku, jejichž kombinace evokuje pohyb, objevování a energii.

Rebecca Mabin přichází s choreografií Nervous Walls, nicméně inspiraci hledala v Bibli: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.” Bible, Jan 15:13. Rebecca se ptá: Co vlastně znamená být skutečně svobodný? Co vlastně znamená milovat? Odkud láska přišla? A koho milujete natolik, abyste položili svůj vlastní život? 

Fraser Roach v rámci Dance Lab uvede dílo Carpe Diem na hudbu Yanna Tiersena, v němž si hraje s myšlenkou aury, která vás fyzicky i emocionálně řídí a plně ovládá bez vašeho svolení, děsivé reality, které nelze uniknout.

Basil Schwerzmann uvede dílo s názvem Pictures from Chronos. Tato taneční suita sestává z různých úryvků z opery Kronos, líčících cestu lásky, života a extatické radosti, ale také strachu, pocitu viny a smrti. Choreografie ani hudba ještě nebyly uvedeny před diváky. Partituru napsal specificky pro tanec významný švýcarský skladatel Matthias Mueller, který v ní vůbec poprvé použil svou techniku zvukového pole, pomocí které dokáže navodit různé emoce vyjádřené v poetickém libretu Gudrun Orlet.

John Powers se ve svém Only Sometimes nechal inspirovat hudbou v Texasu kultovně vyznávaného country-folk-rockového zpěváka Townese Van Zandt a jeho To Live’s To Fly. „Mým cílem je dosáhnout, aby proces a výsledný produkt byly na jevišti v souladu, a také, abych měl možnost chvíli přemýšlet o svém životě. Zároveň doufám, že svým dílem vyjádřím něco, v čem diváci rozpoznají vlastní životní zkušenost.“

Matej Šust je českým zástupcem mezi mladými choreografy a také zvolil ryze český námět, totiž téměř kultovní Sládkovu Křišťálovou studánku.  Ke svému velmi originálnímu dílu říká: „Opakování je matkou všednosti“ a dodává: „Dojemná báseň J. V. Sládka o půvabu Lesní studánky byla od doby svého vzniku přednášena na mnoha místech a mnoha styly. V mé choreografii zazní v mnoha podobách, od upřímně prožité přes budovatelsky zanícenou až po strojově odbytnou, kde se zcela vytrácí význam.“

Premiéra se uskuteční v pátek 19. listopadu 2021 od 20:00 hodin na Nové scéně, jediná repríza pak v sobotu 20. listopadu v 15:00 hodin.