Dítěti se nedaří ve škole, problém ale může být v očích. Některé vady zraku zůstávají dlouho skryté

Písmena na tabuli, čtení z učebnice nebo soustředění při psaní mohou dítěti působit potíže, aniž by dokázalo říct proč. Některé oční vady totiž dlouho unikají pozornosti a projeví se až ve školce nebo ve škole. Oční lékaři proto připomínají význam preventivních kontrol zraku – první vyšetření by dítě mělo absolvovat už kolem tří let, i když žádné obtíže nemá.

„Malé děti si neuvědomují, že vidí špatně. Pokud vidí rozmazaně od ranného věku, považují to za normální. Rodiče může na problém upozornit například šilhání nebo mhouření očí,“ říká vedoucí lékařka Očního centra Praha MUDr. Andrea Janeková, Ph.D., FEBO, FEBOS-CR.

Včasné vyšetření může zabránit trvalému poškození zraku

Oční lékaři proto doporučují podstoupit oční vyšetření už ve třetím roce života. Po narození a v předškolním věku dítě absolvuje sice kontroly u pediatra, ty ale nenahrazují kompletní oční vyšetření. Zrak se vyvíjí od narození přibližně do sedmého roku života. V tomto období dokáží lékaři nejlépe zkorigovat dioptrickou vadu a ovlivnit vývoj vidění.

Typickým příkladem je tupozrakost, která vzniká tehdy, když dítě vidí jedním okem hůře než druhým. Mozek začne postupně upřednostňovat obraz z lépe vidícího oka a obraz z druhého potlačuje. Nejčastější příčinou bývá rozdílná dioptrická vada mezi očima, šilhání nebo vyšší refrakční vada. Pokud se problém neodhalí včas, mozek začne slabší oko postupně „vypínat“ a zrak se na něm přestane správně vyvíjet.

„Pokud se nezačne příčina špatného vidění řešit včas, může dojít k trvalému snížení zrakové ostrosti.  V dospělosti je tupozrakost již neléčitelná. Právě proto je důležité zachytit problém co nejdříve, kdy je léčba nejúčinnější,“ vysvětluje lékařka Andrea Janeková.

Nástup do školy zvyšuje nároky na dětský zrak

Právě první roky školní docházky představují pro dětský zrak velkou změnu. Zatímco dříve dítě většinu času běhalo venku nebo si hrálo, najednou musí dlouho soustředit zrak na čtení, psaní nebo opisování z tabule. Neodhalená oční vada může dítěti ztěžovat každodenní fungování ve škole a projevovat se únavou, nesoustředěností, bolestmi hlavy nebo zhoršenými školními výsledky.

Například nekorigovaný astigmatismus může způsobovat neostré či zkreslené vidění, a ztěžovat tak čtení a rozlišování podobných písmen nebo číslic. Tyto potíže mohou být mylně považovány za nepozornost či problémy s učením.

Příběh Terezky:  Netušila, že vidí špatně. Měla 5,5 dioptrie

Čtyřletá Terezka si nikdy nestěžovala na problémy se zrakem. Hrála si, běhala venku a prohlížela si knížky stejně jako ostatní děti. Rodiče proto dlouho nic netušili. Až postupně si všimli, že si některé věci přibližuje k očím a při zaostřování občas naklání hlavu.

Oční vyšetření pak přineslo překvapivý výsledek – 5,5 dioptrie na každém oku a astigmatismus. Terezka přitom sama nemohla poznat, že vidí jinak než ostatní. Ostrý obraz nikdy nezažila a neměla s čím své vidění porovnat.

Když dostala první brýle, začala si je sundávat a znovu nasazovat a porovnávala svět s nimi a bez nich. Jako by najednou objevovala detaily, které předtím neznala. Dnes už brýle téměř nesundává.

Příběh její mamince přinesl jednoduché ponaučení: nečekat, až dítě samo řekne, že špatně vidí. Ono totiž vůbec nemusí vědět, že svět může vypadat jinak.

Přibývá také dětí s krátkozrakostí

Vedle vrozených očních vad zaznamenávají oftalmologové v posledních letech také nárůst krátkozrakosti. Ta se stále častěji objevuje už u dětí na prvním stupni základních škol. Podle dostupných údajů došlo za posledních deset let k nárůstu o 30 procent a dnes touto vadou trpí přibližně 200 tisíc dětí v České republice. Tento trend ale není lokální záležitostí, odborníci hovoří o celosvětové epidemii.

Na jejím vzniku se podílí dědičnost, stále větší význam má ale také životní styl. Děti tráví více času při činnostech na krátkou vzdálenost – s mobilními telefony, tablety nebo počítači – a naopak méně času venku na přirozeném denním světle.

„Nejde o to dětem úplně zakázat moderní technologie. Důležité je, aby práce na blízko byla pravidelně přerušována pohledem do dálky a aby děti každý den trávily dostatek času venku. Pobyt na denním světle má podle řady studií pozitivní vliv na správný vývoj zraku a může snížit riziko rozvoje krátkozrakosti,“ vysvětluje lékařka.

Krátkozrakost přitom není jen otázkou nošení brýlí. Vyšší počet dioptrií zvyšuje v dospělosti riziko některých závažných očních onemocnění, například odchlípení sítnice, glaukomu nebo změn v oblasti žluté skvrny. O to důležitější je její včasné odhalení a pravidelné sledování.

Jak mohou rodiče zdravý vývoj zraku podpořit?

Podle odborníků mohou rodiče vývoj dětského zraku ovlivnit více, než si často uvědomují. Základem je dostatek pobytu venku, pravidelné přestávky při čtení nebo práci s obrazovkami a vhodné osvětlení při kreslení či psaní.

Neméně důležité jsou ale pravidelné preventivní kontroly. „Rodiče by neměli čekat, až si dítě začne stěžovat. Pokud přijdou na preventivní vyšetření včas, můžeme zachytit řadu problémů ještě předtím, než začnou ovlivňovat školní výsledky nebo další vývoj dítěte. Právě začátek školního roku je vhodnou příležitostí připomenout si, že dobrý zrak je pro úspěšný start ve škole stejně důležitý jako kvalitní školní pomůcky,“ uzavírá Andrea Janeková.