Elektřina v Česku stále zůstává poměrně drahá, v EU je letos třetí nejdražší

České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.

Při roční spotřebě tří tisíc kilowatthodin představuje rozdíl v průměrných cenách úsporu zhruba 2 800 korun. Konkrétní domácnosti však mohou ušetřit jinou částku v závislosti na smlouvě, tarifu a skutečné spotřebě.

Ke zlevnění elektřiny přispělo také rozhodnutí vlády převést od letošního ledna financování podporovaných zdrojů energie na stát. Domácnosti díky tomu přestaly platit příspěvek ve výši 599 korun za megawatthodinu včetně DPH. Podpora těchto zdrojů však nezanikla, její náklady se pouze přesunuly z účtů odběratelů do státního rozpočtu.

Ani zlevnění přitom neznamená, že by elektřina byla v Česku levná. Po zohlednění rozdílů v kupní síle vychází česká elektřina stále dráž než například v Německu, Rakousku či na Slovensku. Z 22 zemí EU, pro které jsou zatím dostupná nová data, je Česko třetí nejdražší. Vyšší ceny vykazují pouze Rumunsko a Polsko (viz graf Eurostatu níže). Po doplnění zbývajících zemí se však pořadí ještě může změnit.

Zatímco v nominálním vyjádření platí německé domácnosti za elektřinu více než české, při zohlednění rozdílů v cenových hladinách se situace obrací. Právě to ukazuje, proč samotné zlevňování ještě nemusí znamenat, že se elektřina pro české domácnosti stává v evropském srovnání skutečně levnou.

Nadále drahá elektřina ilustruje, proč voliči vládních stran jim v proběhlých komunálních volbách vyslali vzkaz nespokojenosti. Očekávali razantní redukci svých životních nákladů. Místo toho registrují určité zlevnění elektřiny, jehož příznivý dopad tlumí zdražující pohonné hmoty, rostoucí sazby hypoték nebo nadále nákladné bydlení. To vše při plánovaném schodku státního rozpočtu, který ještě překonává ty z doby vládnutí předchozího, Fialova, kabinetu. Lidé se tak stále táží, kam mizí stovky miliard deficitu, když je nepociťují na vlastní peněžence.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank