Hostivař patří k nejstarším vesnickým sídlům na území Prahy

První písemná zmínka o Hostivaři  v Kosmově kronice se píše roku 1068. Název získala zřejmě podle jakéhosi Hostivara sídlícího pravděpodobně na ostrožně nad Botičem. Přezdívka mohla vzniknout podle obecného označení člověka, který hostům vařil nebo je varoval (chránil). Roku 1132 byla část vsi Hostivaře věnována špitálu Sázavského kláštera. 

V roce 1541 skoupil a tím sjednotil Hostivař Jan Koutský z Kostelce. Ten přestavěl i tvrz (v místě dnešního Toulcova dvora). Roku 1577 koupil ves spolu s osadou Práče Vilém z Rožmberka, nejvyšší pražský purkrabí. 

V roce 1922 byla Hostivař připojena k Praze. Osady Háje – kdysi nazývaná Malý Hostivař – a Milíčov, které do té doby patřily k Hostivaři, tehdy k Praze připojeny nebyly a vytvořily samostatnou obec Háje, která byla roku 1967 připojena k Chodovu a roku 1968 i s ním k Praze. Jako součást Prahy zaznamenala Hostivař mohutný rozvoj, na jejím území vznikly celé čtvrti obytných domků, průmyslová oblast, několik velkých i malých sídlišť a v 60. letech 20. století rekreační přehrada s rozsáhlým lesoparkem. Ve východní části, severně od historické Hostivaře, těsně u hranic Zahradního Města, vzniklo v 90. letech velké obchodní a zábavní centrum Park Hostivař.

Hostivařský kostel Stětí svatého Jana Křtitele z venku působí poměrně prostým až strohým dojmem. Půdorys lodi kostela má tvar pravidelného obdélníku a na ni organicky navazuje nejstarší část kostela – románská polokruhová apsida. Svoji dnešní podobu získal kostel po klasicistní přestavbě z přelomu 18. a 19. století. Jak potvrdil výzkum z let 1978–1985, dnešní předsazená vstupní část kostela na západní straně, stejně jako sakristie na severní straně u původního kostela nebyly. Obě přístavby přibyly později. V původní románské apsidě byla tři okna, symbolizující Nejsvětější Trojici. Ta byla v průběhu času zazděna, nahrazena jinými a poté opět obnovena.

Starobylý statek, dnešní Toulcův dvůr,  se rozkládá na území pražské Hostivaře, je neobvyklý nejen díky farmě a přírodnímu areálu, ale také díky památkově chráněnému souboru budov, jejichž historie sahá až do středověku. Areál můžete navštívit denně a to po celý rok. Koná se zde mnoho tematických výukových programů, seminářů, komentovaných setkání se zvířaty či nejrůznější akce pro veřejnost. V budovách statku najdete ale i hostel, zdravou jídelnu, která každý den připravuje menu z čerstvých surovin, rukodělnou dílnu nebo obchůdek se zdravou výživou či dekoracemi.

Na Kačabce – Putyka je ideálním místem pro příjemně strávené chvíle v přátelském i firemním duchu. Najdete ji v centru Památkově chráněné zóny Stará Hostivař. Historie místa a názvu  sahá do roku 1837. Manželé Josef a Dorota Kačabovi postavili menší stavení u své usedlosti. Rozšířením stavby vznikla hospoda a později řeznický krámek. V roce 1920 přibyl pivní sklep a lednice. V hostinci kvetl i kulturní život. Scházely se zde spolky Svornost, Hostín, byl zde založen fotbalový klub Hostivař či kapela Šlapeto. V přilehlé zahradě se odehrávala divadelní vystoupení, country večery i koncerty.

Foto: Petr Brodecký
Zdroj: wiki, putyka Na Kačabce, Toulcův dvůr, archiv,