Hypotéky zdraží průměrně na úroveň tří procent

Kdekdo se dnes děsí trvaleji rapidní spotřebitelské inflace v ČR, jenže trh moc nevěří, že na ni dojde. Výnos desetiletých českých dluhopisů od března trendově klesá. Přitom vývoj tohoto výnosu není tolik deformován programy odkupu aktiv za nově tištěné biliony, jako je tomu třeba v USA nebo v eurozóně.

Pokud by se investoři do českých dluhopisů obávali trvalejší výrazné spotřebitelské inflace, budou žádat vyšší výnos dluhopisů, a ten by tak dále rostl. Jestliže ovšem výnos dluhopisů naopak klesá, signalizuje to, že ani úroky na hypotékách v ČR příliš neporostou.

Hypotéky tedy zdražovat budou, ze současné úrovně průměrně lehce nad dvěma procenty, ale jen pozvolna, a to i díky ostrému konkurenčnímu boji mezi českými bankami právě v segmentu hypoték. Pokud navíc současné silné inflační tlaky odezní, což se může stát již v příštím roce, postupně mohou zase sílit dezinflační až deflační tlaky, jako tomu bylo v období mezi globální finanční a globální pandemickou krizí. Zhruba v polovině tohoto období, v roce 2016, dosáhly průměrné úroky na hypotékách v ČR svého historického minima. Nikde není psáno, že se po roce 2022 k tomuto minimu nezačnou blížit zase. Tento scénář má zhruba 80procentní pravděpodobnost.

Se zhruba 80procentní pravděpodobností tedy ani v příštích letech průměrná sazba hypoték v ČR výrazněji nepřekročí úroveň tří procent. Hypotéky v ČR ovšem budou i nadále dražší, než jsou zpravidla v eurozóně, včetně třeba Slovenska. A to právě proto, že trh eurozóny je deformován výše vzpomínaným programem odkupu aktiv za nově tištěné biliony eur. Toto takzvané kvantitativní uvolňování, jež je v eurozóně v důsledku pandemie ještě razantnější, než bylo před ní, uměle stlačuje úrok napříč eurozónou, tedy i ten na hypotékách.

Jeho odvrácenou tváří je nejen inflace cen aktiv (tedy třeba citelný růst cen nemovitostí), ale i to, že třeba Němci čelí a v rostoucí míře čelit i budou záporným úrokům ze svých celoživotních úspor. Tímto faktickým zdaněním vlastních úspor sice přispívají na záchranu Řecka či Itálie před bankrotem, ovšem činí tak nedobrovolně.

Lukáš Kovanda, Ph.D. 
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...