Jak to Putin skoulel s Trumpem: Drtivé ukrajinské útoky na ruské rafinerie

Ruský prezident Vladimir Putin přetavil těžkou ránu, kterou jeho zemi zasazují ukrajinské útoky na rafinerie, v diplomatický a ekonomický zisk. Americký prezident Donald Trump totiž uvolnil sankční omezení obchodu s ruskou naftou výměnou za příslib dodávek, k jejichž obnovení přitom Moskvu už stejně tlačily ekonomické zákonitosti. Trump tak může získat levnější naftu, kterou by ale světový trh mohl dostat i bez jeho zásahu. Putin naproti tomu získává něco, co si sám zajistit nemohl: americkou sankční výjimku.

Trump ještě v září zvažoval zákaz amerického vývozu nafty, aby zvýšil její dostupnost pro domácí motoristy a dopravce. Jeho vlastní ministr energetiky Chris Wright jej však před takovým opatřením varoval. Vysvětlil, že rafinerie nevyrábějí pouze naftu, nýbrž současně také benzin, letecké palivo a další produkty. Pokud by nemohly naftu vyvážet, začala by se jim hromadit ve skladech. Po vyčerpání skladovacích kapacit by musely omezit zpracování ropy, a tedy i výrobu benzinu či leteckého paliva. Výsledkem by paradoxně mohl být ještě větší nedostatek pohonných hmot a jejich další zdražení. Trump proto plošný zákaz amerického vývozu nafty nakonec nezavedl.

Jenže přesně před stejným problémem varoval 2. října ruský vicepremiér Alexandr Novak. Rusko totiž na rozdíl od USA vlastní zákaz vývozu nafty zavedlo. Jeho rafinerie ale vyrábějí podstatně více tohoto paliva, než domácí ekonomika spotřebuje. Novak proto připustil, že Rusko bude muset zákaz částečně zrušit, aby se mu nafta nehromadila v zásobnících a rafinerie nemusely omezovat výrobu ostatních produktů.

Rusko tedy mělo silnou vlastní ekonomickou motivaci vývoz obnovit. Tím spíše, že jeho rafinerie současně těžce poškozují ukrajinské dronové útoky. Podle srpnového odhadu S&P Global Energy byla v důsledku útoků mimo provoz téměř polovina primární rafinérské kapacity Ruska. Moskva tak potřebovala zabránit tomu, aby se k výpadkům výroby způsobeným ukrajinskými útoky přidal další problém: přeplněné zásobníky neprodané nafty. Ty by totiž mohly přinutit i dosud provozuschopné rafinerie omezit zpracování ropy, a tím také výrobu benzinu a dalších pohonných hmot.

Zde Rusku dobře posloužil Trump.

Putin 1. října na Valdajském fóru tvrdil, že Rusko má nafty dostatek, ale kvůli západním sankcím ji nemůže dostat na světové trhy. Takové tvrzení však bylo přinejmenším značně zjednodušující. Rusko totiž mohlo za určitých podmínek vyvážet naftu například do Brazílie či dalších zemí mimo západní sankční režim. A vlastní zákaz vývozu mohlo samo zrušit.

Navíc i kdyby ruská nafta zamířila výhradně do Brazílie, pomohla by zmírnit globální nedostatek paliva. Brazilští odběratelé by totiž mohli omezit nákupy od jiných dodavatelů, jejichž produkce by se následně uvolnila třeba pro Evropu či Spojené státy. Ceny nafty se utvářejí na propojeném světovém trhu, nikoli pouze podle toho, odkud pochází palivo tankované na konkrétní čerpací stanici.

Jinými slovy, Rusko mohlo na světové ceny nafty tlačit směrem dolů i bez Trumpovy sankční úlevy. Rozhodující by bylo, zda by obnovený ruský export skutečně představoval dodatečnou nabídku.

Trump přesto 9. října oznámil dohodu s Putinem o postupném uvolnění až 4,8 milionu tun ruské nafty, přibližně 36 milionů barelů. Americké ministerstvo financí současně vydalo dočasnou licenci, která povoluje vymezené transakce s ruskou naftou až do 7. dubna příštího roku.

Z Putinova hlediska jde o významný ústupek. Americká výjimka může rozšířit okruh odběratelů ruské nafty, usnadnit její financování a přepravu a zvýšit cenu, kterou ruští producenti skutečně inkasují. To vše v době, kdy Moskva potřebuje peníze na pokračování války.

Trump tedy Putinovi nabídnul úlevu za něco, co Putin – třeba podle zmíněných slov jeho ministra Novaka – vlastně potřeboval udělat tak jako tak. Pokud by Rusko obnovilo export i bez dohody, výsledný tlak na světové ceny nafty by vznikl rovněž, byť možná v menším rozsahu.

I tak tedy zásadní závěr zůstává: Putin od Trumpa získal sankční úlevu za příslib obnovit vývoz nafty, k němuž by jej ovšem dříve či později stejně přinutily přeplněné zásobníky a potřeba udržet ruské rafinerie v chodu…

Účinné ukrajinské útoky na ruský rafinérský průmysl tak Putin obrátil v americký sankční ústupek vůči Rusku, který ani nebyl potřeba…

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank