Libeňské slavnosti při příležitosti 120 let připojení Libně ku Praze

Městská část Praha 8 srdečně zve na Libeňské slavnosti při příležitosti 120 let připojení Libně ku Praze. Akce se koná v sobotu 28. srpna 2021 od 14.00 do 18.00 hodin před tzv. Bílým domem (budova úřadu MČ Praha 8), U Meteoru 6.

Program:

14:00 Joyful – koncert pěveckého sdružení
14:30 Exploze – vystoupení úspěšných mažoretek
14:45 Valášek – vystoupení dětského folklorního souboru
15:00 Údolí klapajících mlýnků – pohádka pro děti od Petra Hrocha Bindera
15:30 Michael Hejč – koncert houslového virtuosa
16:00 Musica Dolce Vita – vystoupení Žofie Vokálkové (flétna) a Zbyňky Šolcová (harfa) s hostem Felixem Šrámkem (Vojta ze seriálu Ulice)
16:30 Sokol Libeň
17:00 Patrola Šlapeto – staropražské písničky v podání populární kapely

Jak Libeň vypadala před 120 lety – komentované procházky k významným budovám Libně z přelomu 19. a 20. století. Začátky ve 14.00, 15.00 a 16.00 hodin. Sraz před Libeňským zámkem. Provází radní pro památkovou péči Michal Švarc.

Vstup na akci i na atrakce je ZDARMA.

Můj romantický příběh

19:30 Můj romantický příběh – představení Divadla Pod Palmovkou na nádvoří Libeňského zámku

Prodej vstupenek přes prodejní portál GoOut. Vstupné 290 Kč, zvýhodněné vstupné 250 Kč pro studenty, seniory a speciálně pro občany Prahy 8.

Změna programu vyhrazena. Akce se bude řídit aktuálními epidemickými opatřeními vlády ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR. Z akce bude pořízena foto a video dokumentace, která může být zveřejněna.

„Nuž, již rádi spějem, Praho, v náruč tvou, buď nám vždycky za to matkou pečlivou!“

Touto větou jsou uvozeny dva výstavní panely před libeňským zámkem, připomínající připojení Libně ku Praze 12. září 1901. Libeň se stala před 120 lety druhým k Praze připojeným městem. Rok před inkorporací v Libni stálo 746 domů a po spojení se město postupně rozšiřovalo na sever, do volných plání a zbouraných parcel starých domů. Budovaly se dvou až třípatrové domy, a to až do vypuknutí První světové války, která stavební rozvoj zastavila.

První panel připomíná událost připojení Libně k Praze, informuje, co se 12. září 1901 událo, jak vypadaly tehdejší oslavy, kdo se jich účastnil apod. Druhý panel zobrazuje významné mezníky Libně – od počátku osídlení, prvních písemných zmínek, zavedení veřejného osvětlení, vlakové spojení aj. Při sledování časové osy si nelze nevšimnout, jak se město začalo po připojení k Praze rozvíjet.

Výstavní panely radnice instalovala v dubnu. Přesně 16. dubna 1901 byl totiž schválen zemský zákon na jehož základě došlo v září k připojení k Praze. Libeň se tak stala VIII. obvodem města Prahy a tato číslovka jí zdobí dodnes.

Libeňský zámek – místo významných dějinných milníků

Libeň je jako obec známá od roku 1363, kdy ji vlastnil bohatý měšťanský rod Rotvelů. Do jejich majetku spadala i gotická tvrz, na jejíž základech stojí dnešní Libeňský zámek. Vystřídalo se zde mnoho majitelů, pro zámek jako takový ale byl významný prodej roku 1595. „Libeň od Jiříka Bryknara koupila za 52 tisíc kop míšenských Eliška Hoffmannová roz. purkrabínka z Donína, která zde nechala místo tvrze vystavět zámek,“ píše se v knize Kronika královské Prahy a obcí sousedních od Františka Rutha. 25. června 1608 zde byl uzavřen tzv. libeňský mír mezi císařem Rudolfem II a jeho bratrem Matyášem, díky kterému mohl císař setrvat na trůně.

Roku 1662 kupuje zámek Staré město pražské a od té doby na dalších 220 let zámek slouží jako letní sídlo primátorů Starého Města pražského. Rokokový Libeňský zámek nechala v roce 1770 přestavět císařovna Marie Terezie. Peníze na přestavbu tenkrát získal Václav Friedrich od samotné Marie Terezie, která byla, jak známo, jedinou vládnoucí ženou na českém trůně i v říši vůbec, a jíž na oplátku slíbil, že na zámku může v rámci svých inspekčních cest po Českých zemích kdykoli pobývat. A po finálních opravách tu opravdu Marie Terezie tu a tam pobývala. Nebyla však jedinou významnou osobností. V srpnu 1791 zde před svou korunovací na českého krále přespal císař Leopold II.

Po roce 1880 přestal být zámek sídlem primátorů a v roce 1883 do zadní části zámku umístilo město vychovatelnu pro mravně narušenou mládež, dnes bychom řekli pasťák. Zatímco exteriér rokokového zámečku se od velké přestavby roku 1770 příliš nezměnil, interiéry se měnily velmi.

Z těch původních se tak zachovalo jen velmi málo. Za zmínku ale stojí slavnostní sál, jehož interiér doplňují empírová kamna. Tento sál je také velmi vyhledávaným místem budoucích novomanželů. Dnešní návštěvníci by také neměli opomenout navštívit zámeckou kapli s freskami Ignáce Raaba.