Na procházku za památkami do Záběhlic

První zmínka o Záběhlicích je v zakládací listině vyšehradské kapituly roku 1088, která vesnici dostala do vínku. Záběhlice byly od románské doby tradiční zemědělskou vsí. Od roku 1922 jsou Záběhlice součástí Prahy. Ve dvacátých a třicátých letech na okrajích území Záběhlic vznikly rozsáhlé čtvrti rodinných domků, Spořilov a Zahradní Město. Ty byly po druhé světové válce rozšířeny rozsáhlými panelovými sídlišti a začátkem 21. století ve východní části Novým Zahradním Městem.

Původ názvu není spolehlivě doložen. Některé teorie předpokládají, že se v Záběhlicích usídlovali zběhlí poddaní nebo jiní lidé, kteří zde hledali bezpečí. Jiní hledají původ v zabíhání cest v meandrech Botiče i na svažitém terénu kopce Homole.

Kostel Narození Panny Marie

Základ románského kostela Narození Panny Marie na ostrohu mezi Botičem a Hamerským rybníkem pochází z roku 1125. Ve 14. století byl goticky přestavěn. K další přestavbě došlo v letech 1876–1880, kdy byla původní románská věž zničená bleskem nahrazena dnešní pseudorománskou. Kostel Narození Panny Marie stojí v někdejší královské části.

Záběhlický zámek

Na místě Záběhlického zámku stávala nejméně od konce 14. století druhá záběhlická tvrz, patřící v předhusitské době litomyšlskému biskupovi. V 17. století byla přestavěna na zámek. Roku 1886 vyhořel a byl obnoven, na počátku 20. století byl znovu zpustlý. V roce 1907 jej velkostatkář Václav Černý zakoupil a opravil. Za dob socialismu byla zeď zámecké zahrady pobořená a zahrada volně přístupná. Nyní jsou zámek i zahrada pro veřejnost nepřístupné.

V letech 1770–1880 fungovaly v Záběhlicích měděné hamry. Podle nich se jmenuje Hamerský rybník a Huťská ulice. V pražském okolí byly v té době pouze dvě takové dílny, druhá byla v Libni. Zde také pracoval mlýn už od roku 1432. V roce 1880 místo hamru postavil František Ringhoffer malou slévárnu. Tu později přesunul na Smíchov a stal se velkopodnikatelem ve strojírenství a slévárenství.

Svéráznou částí původních Záběhlic je přilehlý svah vrchu nazývaného dříve Homole se strmými a křivolakými uličkami Horní chaloupky a Dolní chaloupky a domky spíše chudinského rázu. Donedávna vzbuzovaly pohádkový dojem dávné minulosti, modernizace některých domků však tuto jedinečnost už také narušila.

Svahy u dnešní ulice Na vinobraní na vrchu Hrádek sloužily jako vinice. V 15. století bylo záběhlické víno jmenováno mezi lepšími českými víny. Vinařství provozoval Břevnovský klášter.

Zdroj: wiki a archiv redakce
Foto. Petr Brodecký

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...