Podzimní novinky z nakladatelství Euromedia

Letošní podzim je mimořádně bohatý na knižní novinky. Nakladatelství EUROMEDIA jich přináší hned několik.

Constantin Kinský, Natalie A. Rollko: Všechno je dar

Rod Kinských patří mezi nejstarší šlechtické rody u nás. Příslušník tohoto rodu, Constantin Kinský, vzpomíná na své dětství, nabízí pohled do zákulisí slavné rodiny, včetně řady exkluzivních fotografií z rodinného archivu. Důležitým tématem je rozvoj jeho zámku ve Žďáře nad Sázavou a jeho okolí, s tím souvisí i soužití s přírodou a demonstrace základních lidských hodnot, které mohou čtenáře ovlivnit.

Předmluvou knihu opatřil Constantinův bratranec Karel Schwarzenberg.

Z předmluvy K. Schwarzenberga:

My Češi máme rádi knížky, které se námi zabývají. Samozřejmě máme nejraději ty, ve kterých nás chválí, kde se poukazuje na to, co vynikajícího, nebo alespoň dobrého jsme vykonali. A protože někteří z nás jsou masochisté, jsou oblíbené i knihy, které nás zepsují a všechny naše chyby a naše zločiny nám vyčítají. Teď se ale objevila kniha, která nezapadá ani do jedné, ani do druhé zásuvky.

Je to kniha Constantina Kinského Všechno je dar, což jsou vlastně jeho paměti. On měl zajímavý život. Narodil se ve Francii, kde nastoupil do školy, studoval i pracoval. Pochází však z manželství českého emigranta Radslava Kinského a Gruzínky Tamary Amilakvari. Jeho otec byl velký vlastenec, o tom nebudiž pochyby, a vychoval své syny k vzorné znalosti češtiny, byť poznamenané dlouhým pobytem a vyrůstáním dětí ve Francii.“

Constantin Kinský (*1961 v Paříži) je český mecenáš, prvorozený syn Radslava Kinského, který emigroval z Československa v roce 1958, a jeho manželky, původem gruzínské princezny Tamary Amilakvari. Vyrůstal ve Francii, kde vystudoval tři vysoké školy a jeden rok žil s rodiči ve Skotsku. V roce 1997 se vrátil na Moravu a spravuje panství ve Žďáru nad Sázavou.

Vede rodinnou firmu Kinský Žďár, která obhospodařuje 750 ha rybníků, lesní hospodářství a podniká v zemědělství, provozuje hobby market. Od roku 2013 provádí rekonstrukci zámku, ve kterém vybudoval interaktivní muzeum s názvem Muzeum nové generace se zaměřením na baroko a období budování cisterciáckého kláštera.

Natalie A. Rollko (*1973) působí více než 20 let v oblasti reklamy, marketingu a PR. Založila kreativní studio ASTRONAUTS. Zaměřuje se na organizaci fotografických výstav, tvůrčí psaní a fotografování, kterému se začala věnovat díky Antonínu Kratochvílovi a Robertovi Vanovi, s nímž několik let aktivně spolupracuje. Je autorkou a spoluautorkou několika knižních publikací.

Josef Klíma: Loď s otroky
Thriller z divokých devadesátek, kdy televize nalodila otroky… 

Investigativní novinář, který pracuje pro komerční televizi, pociťuje únavu z nedořešených zločinů a zákulisních her, kde vyhrává ten, kdo má peníze. V novém případu, v němž se kříží vysoká politika a organizovaný zločin, se dostává do smrtelného nebezpečí… Populární žurnalista Josef Klíma napsal detektivní román o investigativním novináři, který odhaluje skrytá tajemství politiky. Román je zrcadlem české společnosti po sametové revoluci, kdy se teprve formují pravidla demokracie a tržní mechanismy.

Věta o televizi coby o lodi s otroky, kterou v knize pronáší ředitel soukromé televize, je – jak přiznal autor v jednom rozhovoru – parafrází toho, co slyšel v počátcích Novy z úst jejího tehdejšího ředitele. „Tenkrát mě zamrazilo z toho, jak to bylo cynické. Ale zároveň charakteristické pro tu dobu, plnou opojné svobody, ale i beztrestných zločinů a bezohledných loktů. A zároveň jsem si uvědomil, jak málo schází k tomu, abych se v té televizi stal také poslušně veslujícím otrokem.”

To je ostatně i krédo hlavního hrdiny románu: nenechat se koupit, ale ani zmanipulovat. Daleko obtížnější je ale nenechat se zastrašit. Zvlášť když vám jde opravdu o život.

 „Už nejsme jen televize, ale loď, která nalodí mužské otroky na fotbal a dopraví je k inzerentům aut, ženské na telenovelu a doveze je k výrobcům pracích prášků,” říká v románu ředitel nové soukromé televize zaměstnancům, mezi nimiž je i reportér investigativního pořadu Očitý svědek Dan Glas. Je druhá polovina divokých devadesátých let a Dan se noří hlouběji a hlouběji do několikapatrového kriminálního případu, vedoucího až k tajnému fondu vládnoucích politiků, který vznikl, když se dělil stát. Jde tam o život, a nejen těm okolo.

Josef Klíma psal tento román pět let a vložil do něj hodně ze sebe. Ze svého života před listopadem 1989, ale i ze svých zkušeností spoluzakladatele investigativní žurnalistiky u nás.

Josef Klíma (*1951) je spoluzakladatelem investigativní žurnalistiky v Čechách. Stál u zrodu časopisu Reflex, kde pracoval jako šéfreportér, spoluzakládal publicistický televizní pořad Na vlastní oči v televizi Nova, kde strávil 17 let. Jako moderátor a reportér působil v pořadech Soukromá dramata a Očima Josefa Klímy v televizi Prima, v současné době má svůj pořad Záhady Josefa Klímy v televizi Seznam.

Vydal čtyřicet knih, literaturu faktu i beletrii (např. Zločin, jak ho pamatuju, Advokát a jeho pán, Smrt podle druidů či Třicet let pod přísahou spolu s Robertem Šlachtou…), podle jeho scénářů vznikly seriály Expozitura a Atentát v TV Nova (spolu s Jankem Kroupou), trilogie Vlna, Vetřelci a lovci, Reportérka v ČT a další televizní filmy. Obdržel Cenu Ferdinanda Peroutky a pětkrát vyhrál diváckou televizní soutěž TýTý. Je ženatý, má dvě děti a čtyři vnoučata.

Sofi Oksanen: Psí park

Finská spisovatelka Sofi Oksanen ohromila svět především svým třetím románem Očista (2007, č. 2010), který byl rovněž úspěšně zfilmován. Téma silných ženských hrdinek neopouští ani v nejnovějším díle, pojednává o nich však přeci jen trochu jinak.

Byznys s dárcovstvím vajíček připomíná vykořisťování žen jako v nedávném románu Norma. Mladá ukrajinská žena Olenka vypráví, jak se z pouhé dárkyně vajíček vypracovala na koordinátorku firmy, která za tímto účelem vyhledává co nejkvalitnější adeptky a verbuje je podobně jako do modelingové agentury. A pak se něco pokazí – a Olenka musí uprchnout do Finska. Jenže minulost ji dostihne i tam…

Sofi Oksanen (1977) se narodila v rodině finského otce a estonské matky. Vystudovala dramaturgii a literaturu na univerzitách v Jyväskylä a Helsinkách. Debutovala roku 2003 prózou Stalinovy krávy (č. 2012), roku 2005 vydala svůj druhý román Baby Jane (č. 2014). Světového věhlasu dosáhla svým třetím dílem Očista (č. 2010), za nějž získala řadu literárních ocenění v čele s prestižní cenou Finlandia a Prix Femina pro zahraniční román. Česky dále vyšly její prózy Čas ztracených holubic (2013) a Norma (2016).

V březnu 2013 obdržela spisovatelka Literární cenu Severské rady, která je označována jako „malá Nobelova cena. Díla Sofi Oksanen vyšla ve více než čtyřiceti zemích.

Anna Bolavá: Před povodní
Hororový příběh lásky na břehu řeky

Vilu na břehu řečovické řeky navštěvuje neznámý host. Přichází starou studnou a nepatří do suchozemského světa. Také Hanu Strnadovou přitahuje spíše svět pod hladinou než mezilidské vztahy ve městě…

Nešťastně zamilovaný Jarda Vávra pozve na návštěvu Haninu bývalou psycholožku Radku Borskou, aby mu poradila s řešením komplikovaného vztahu. Doktorčino počáteční nadšení je však vystřídáno rozčarováním a nutnou sebeobranou. Na pilu rodiny Vávrových chodí anonymní dopisy a dny začínají chutnat jako zkažená ryba. Řeka si žije vlastním životem, po dlouhém suchu se hladina nečekaně zvedá a vrací obyvatelům to, co do ní během zimy nerozvážně naházeli…

Anna Bolavá (*1981) se narodila a vyrostla v již­ních Čechách. Po studiích na Filosofické fakultě UK v Praze krátce pracovala v Ústavu pro jazyk český, poté byla zaměstnaná jako stomická porad­kyně. Roku 2013 se představila básnickou sbírkou Černý rok. Za román o sběru léčivých bylin Do tmy (2015) získala Magnesii Literu v kategorii próza. Dílo bylo přeloženo do devíti jazyků a dočkalo se divadelní dramatizace. Roku 2017 autorka vydala volné pokračování Ke dnu, které bylo na Magnesii Literu nomi­nováno. Před povodní, hororový příběh lásky na břehu řeky, je závěrečnou částí volné řečovické trilogie. 

 

 

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...