Přesun výroby: Zetory se místo Brna budou vyrábět v Indii

Kdokoli čte impaktovanou akademickou literaturu, nemůže být přesunem výroby traktorů Zetor z Brna do Indie překvapený. Například předloňská studie finských ekonomů z renomovaného žurnálu Energy Economics se zaměřuje na dopad emisních povolenek na podnikovou sféru EU (viz níže).

Zjišťují, že kvůli emisním povolenkám
1) vzrostl uhlíkový obsah dovozu do EU;
2) klesl uhlíkový obsah evropského vývozu;
3) část emisně náročné produkce se tedy přesunula mimo regulovaný prostor (mimo EU);
4) celkový uhlík obsažený v obchodních tocích EU se mírně zvýšil.

Jak se zjištění finských ekonomů vztahuje k Zetoru a jeho dnes oznámenému ukončení výroby v Brně po 80 letech?

Klíčovým důvodem ukončení výroby zetorů v Brně je nákladnost vstupů a materiálu (oceli, plastů, hliníků i energií). Ty jsou v Indii a v Číně zhruba o 30 až 35 procent levnější, což ve výsledné ceně traktoru znamená úsporu nejméně 25 až 30 procent.

Zhruba třetinu z tohoto rozdílu lze přičíst čistě emisním povolenkám EU.

Brusel však výrobu zetorů v Brně ztížil ještě i jinak, a sice častými změnami předpisů EU a emisních norem kvůli nimž se výrobci velikosti Zetoru přestalo ekonomicky vyplácet vyvíjet vlastní motory.

Regulatorní nejistota, kterou Brusel likviduje třeba i mnohem větší Volkswagen, ve spojení s umělým zdražením energií a vstupů v podobě emisních povolenek nakonec zásadně přispěly k tomu, že výroba zetorů v Brně, jak vidno, přestala být konkurenceschopná.

Což nás vrací ke zmíněné studii finských ekonomů. Zetory se teď místo Brna budou vyrábět v Indii, kde emisní povolenky nejsou nijak zavedené, ani tam nemají tak přísné předpisy a emisní normy.

Emisní povolenky tedy zásadně přispějí k tomu, že se uhlík obsažený v obchodních tocích EU paradoxně zvýší, jak obecně shledává studie z Energy Economics. V Indii se teď totiž budou zetory vyrábět emisně náročněji, a ještě k tomu se do EU emisně poměrně náročně dovážet.

Dopad na globální klima se tedy ještě zhorší. EU navíc přijde o výrobu a pracovní místa, které společně s příslušným know-how získá Indie.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank