Při koupi ojetého auta hrozí pět častých pastí. Některé stojí na podvodu, jiné na psychologickém tlaku

Podvody při prodeji aut mají v Evropě stále propracovanější podobu. Podle carVertical se opakuje pět hlavních taktik – od zatajené historie vozu a organizovaných podvodů až po psychologickou manipulaci, která má kupujícího přimět k rychlému rozhodnutí.

Po kosmetické opravě – prodeje na evropském trhu za 144 milionů eur

Policisté v evropských zemích odhalili trestnou činnost spojenou s dovozem aut ze Spojených států. Taktika funguje následovně: organizované skupiny kupují v USA levně vraky po těžkých haváriích a převážejí je do Evropy. Tady potom provedou pouze kosmetické opravy, zajistí osvědčení o technické způsobilosti a auta nabízejí kupujícím jako dosud nehavarovaná.

Při nehodě se však z takového vozu stává past: nefunkční airbag nebo narušená geometrie karoserie znamenají, že auto neochrání řidiče ani spolujezdce tak, jak výrobce zamýšlel.

V dubnu 2025 zveřejnil Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) výsledky vyšetřování Nimmersatt. Během akce přibližně 1 000 policistů, daňových a celních úředníků provedlo 200 prohlídek v 10 zemích. Jen v Litvě prodala jedna větev této zločinecké skupiny nejméně 16 500 aut dovezených z USA v celkové hodnotě 144 milionů eur. V únoru 2026 proběhla v Litvě druhá vlna zatýkání spolu s Bulharskem, Estonskem, Německem, Maďarskem, Lotyšskem, Portugalskem, Rumunskem a Španělskem a v dubnu padla první obvinění.

Před koupí ojetého auta proto nikdy nevynechávejte tři základní kroky: zkontrolujte přehled historie vozidla, důkladně ho projeďte při zkušební jízdě a nechte ho zkontrolovat v prověřeném servisu.

Klonování VIN kódu – stejné číslo registrované ve dvou zemích současně

Funguje to jednoduše: vozidlo dostane VIN kód jiného, identického modelu – takového, který je legálně registrovaný v jiné zemi nebo byl odepsaný jako totální škoda, ale zůstal v evidenci. Číslo na karoserii podvodníci převaří nebo přerazí a vymění štítky. Mezinárodní databáze a registry vozidel v různých zemích pak obsahují informace o dvou autech spojených se stejným VIN kódem zároveň. Záznamy o technických kontrolách, pojištění, škodách nebo změnách majitele se potom překrývají.

Auto ukradené v Itálii v roce 2010 skončilo v Rumunsku. Tam několikrát změnilo majitele, až nakonec zakotvilo ve státní instituci, kde s ním oficiálně jezdil ministr. Jeho skutečný původ vyšel najevo až po více než deseti letech.

„Hlavním problémem zůstává, že úřady v různých zemích – a to i v rámci EU – mezi sebou dostatečně nesdílejí data o vozidlech. Toto informační vakuum vytváří živnou půdu pro nejrůznější trestnou činnost. Jakmile auto překročí hranice, může začít nový život v jiné zemi. Pokud pak pravda vyjde najevo, kupujícímu mohou zůstat jen oči pro pláč – přijde o peníze i o auto. Vyšší transparentnost dat by pomohla odhalit více klonů VIN,“ vysvětluje expert společnosti carVertical na automobilový trh Ramūnas Pletkus.

Tento trik sice není tak běžný, jeho následky však bývají nejzávažnější. Jak takový podvod poznáte? Nejvýraznějším varovným signálem dvojího života auta jsou opakované výkyvy a náhlé skoky v počtu najetých kilometrů v přehledu historie vozidla. To znamená, že dva různé vozy se stejným VIN kódem procházejí technickými kontrolami a pojišťují se v různých zemích.

Mnohem častější scénář je ale jednodušší – jde o zatajování reálného stavu vozidla. Může jít o narušenou geometrii karoserie, vystřelené a nevyměněné airbagy či předpínače bezpečnostních pásů, přelakované díly maskující defekty, záměrně zhasnuté kontrolky na palubní desce nebo nekalibrované senzory asistenčních systémů (ADAS). Nepoctivý prodejce dokáže všechny tyto vady zakrýt – minimálně dost dlouho na to, aby dokončil prodej.

Stočený tachometr může cenu auta navýšit o tisíce eur

Moderní nástroje umožňují stočit mechanické i digitální tachometry. Podvody s tachometrem tak zůstávají nejčastějším typem podvodu – auto má stočený tachometr, aby vypadalo méně opotřebované, hodnotnější a atraktivnější pro potenciální kupce.

Studie společnosti carVertical z roku 2026 zaměřená na dopady podvodů s tachometrem ukázala, že falšování počtu najetých kilometrů v České republice zvyšuje hodnotu auta v průměru o 26,1 %, Auto inzerované za 20 000 € se stočeným tachometrem může mít ve skutečnosti hodnotu jen kolem 15 900 € – kupující tedy přeplatí přibližně o 4 100 €. Čím je auto dražší, tím vyšší částku kupující přeplatí.

V mnoha zemích je stočení tachometru trestným činem, v praxi se však viníci dostanou před soud jen zřídka. Kupující naopak tratí hned dvakrát.

„Kupující, kteří si pořídí auto se stočeným tachometrem, nejenže přeplatí jeho hodnotu, ale také promeškají důležité servisní intervaly klíčových součástek. Později je tak mohou potkat nečekané problémy. Pokud například nevyměníte rozvodový řetěz nebo řemen podle doporučeného plánu, riskujete mimořádně složité a drahé opravy,“ upozorňuje Ramūnas Pletkus.

Falešné bankovní aplikace – prodávající zůstane bez auta i bez peněz

Dělá se to takto: po osobní dohodě ukáže kupující na displeji telefonu potvrzení o odchozí platbě a s autem odjede. Peníze ale na účet prodávajícího nikdy nedorazí – kupující převod zruší nebo potvrzení vygeneruje ve falešné aplikaci, která imituje rozhraní známé banky. Takové případy už dnes řeší soudy po celé Evropě.

Jak tomu předcházet? Nikdy nepředávejte auto ani jeho doklady, dokud peníze reálně neuvidíte na svém bankovním účtu – a to ani v případě, že už jste podepsali kupní smlouvu. Snímek obrazovky, zpráva nebo okno v aplikaci nejsou důkazem o přijetí platby.

Předstíraný spěch – znamení, že prodávající něco tají

Nepoctiví prodejci často využívají manipulační taktiky, které lze celkem snadno odhalit. Tlačí na kupujícího, aby se rozhodl hned – tvrdí, že mají spoustu dalších zájemců, že prohlídka v servisu není potřeba a že auto je stejně v „perfektním“ stavu. Ve skutečnosti to obvykle znamená jediné: vůz má vady, které majitel nechce přiznat.

„Pokud prodejce odmítá jakoukoli odbornou prohlídku, raději si kupte jiné auto. Řidič, který se při koupi unáhlí a nenechá vůz řádně zkontrolovat, riskuje nejen to, že přeplatí, ale i řadu nečekaných výdajů za skryté vady,“ uzavírá Ramūnas Pletkus.