Průmysl i zahraniční obchod nadále odolávají nepříznivému mezinárodnímu prostředí

Srpnová čísla z českého průmyslu a zahraničního obchodu i nadále demonstrují odolnost české ekonomiku vůči nepříznivému mezinárodnímu prostředí, na němž je silně závislá. Tuzemský průmysl pokračuje v poměrně solidním výkonu, přičemž ten není tažen pouze jedním či dvěma odvětvími. Průmyslová produkce v srpnu meziročně reálně vzrostla o 2,6 procenta a meziměsíčně o 0,3 procenta.

Příznivé je zejména to, že meziroční růst vykázala většina průmyslových odvětví. Výrazně přispěla výroba ostatních dopravních prostředků, zejména dokončování dlouhodobých zakázek na kolejová vozidla, ale pokračoval také růst kovovýroby, produkce počítačů, elektroniky a optických zařízení či strojírenství. Český průmysl se tak dále postupně vymaňuje z několikaleté stagnace, kterou způsobila energetická krize, vysoké úrokové sazby i mimořádně slabý výkon německé ekonomiky. Přitom právě Německo zůstává jedním z největších rizik dalšího vývoje – podle posledních dostupných evropských dat jeho průmyslová produkce v červenci meziročně klesala o 2,2 procenta, zatímco česká rostla.

Ještě důležitější než samotná srpnová výroba jsou nové zakázky českému průmyslu. Jejich hodnota meziročně vzrostla o 5,9 procenta a zahraniční zakázky dokonce o 9,3 procenta. To představuje příslib pokračujícího růstu výroby v dalších měsících. Slabším místem zůstává domácí poptávka, protože tuzemské zakázky meziročně klesly o půl procenta. Varováním je rovněž pokračující pokles zaměstnanosti v průmyslu o jedno procento. Firmy tedy navyšují produkci, aniž by současně nabíraly více pracovníků, což může zčásti odrážet růst produktivity, ale také pokračující tlak na náklady.

Méně příznivě na první pohled působí zahraniční obchod. Jeho bilance skončila v srpnu schodkem 5,3 miliardy korun. Výsledek nicméně prakticky přesně odpovídá tržnímu konsensu, který podle Bloombergu činil minus 5,2 miliardy. Navíc je saldo lepší než červencový výsledek po revizi na minus 9,7 miliardy korun. Meziročně se však obchodní bilance zhoršila o 5,6 miliardy.

Za tímto zhoršením však nestojí plošná ztráta konkurenceschopnosti českého exportu. Vývoz meziročně vzrostl velmi solidních 8,5 procenta na 371,9 miliardy korun. Ještě rychleji, o 10,2 procenta, ale rostl dovoz. Bilanci výrazně zatížily zejména vyšší dovozy ropy a zemního plynu, které se meziročně prodražily o 9,2 miliardy korun. Samotný deficit obchodu s ropou a plynem se prohloubil o 8,6 miliardy korun. Zhoršení celkového salda tedy do značné míry odráží energetický účet ekonomiky, nikoli propad českého exportu.

Dokládá to i skutečnost, že přebytek obchodu se zeměmi EU se meziročně zvýšil o sedm miliard korun, zatímco deficit vůči státům mimo EU se prohloubil o jedenáct miliard. Za prvních osm měsíců roku zůstává český zahraniční obchod v přebytku 83,7 miliardy korun, byť je to meziročně o 42,8 miliardy méně.

Celkově tak dnešní čísla nejsou signálem nového útlumu české ekonomiky. Naopak potvrzují, že průmyslová výroba i zahraniční poptávka stále hrají ve prospěch české ekonomiky jako celku. Slabší obchodní bilance je nyní z velké části cenou za dražší energetické dovozy. Klíčovou otázkou dalších měsíců bude, zda průmyslové vzepětí vydrží navzdory přetrvávající slabosti Německa a zda se k zahraničním zakázkám přidá také domácí poptávka.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank