Radnice v Česku stále více zajímá, jaký vzduch jejich občané dýchají
Kvalita ovzduší je v Česku stále větším tématem. Prachové částice jsou nepřímo zodpovědné za zhruba 12 tisíc předčasných úmrtí ročně, a proto se radnice začínají zaobírat tím, jaký vzduch občané v daném místě dýchají. Projekt Agdata City od svého vzniku v létě loňského roku využívá již více než 30 českých samospráv a 250 tisíc obyvatel. V letošním roce navíc expandoval na Slovensko, kde monitoruje vzduch již v 5 městech. Trend je tedy jasný – kvalita života v obci se stále častěji měří kvalitou vzduchu.
Nejhorší je situace v Moravskoslezském kraji, nejlépe se dýchá v Prachaticích
Prachové částice PM 2,5 jsou zodpovědné za předčasné úmrtí u zhruba 10 až 12 tisíc lidí ročně v České republice. V rámci celé Evropy se jedná zhruba o 350 tisíc lidí. Podle WHO například v Indii zemřelo na problémy spojené s kvalitou ovzduší více než 1,5 milionů lidí jen v roce 2019. Tato čísla jsou velmi alarmující.
Podle studie specializované švýcarské společnosti IQAir patří česká města v rámci Evropy mezi nejhůře postižená škodlivými částicemi PM 2,5. Mezi 10 nejpostiženějších českých měst patří Dolní Lutyně, kde je situace ohledně prachových částic nejhorší, dále Frýdlant, Karviná, Havířov, Český Těšín a první šestku uzavírá Ostrava. Mimo Moravskoslezský kraj se v první desítce umístil Děčín na sedmém místě a Moravská Třebová na desáté pozici. Z celkového počtu 50 měřených měst se hlavní město Praha umístila na 39. místě a z lokálních metropolí dopadla nejlépe. Na posledním místě s nejčistším ovzduším se umístily jihočeské Prachatice, kde obsah prachových částic PM 2,5 překračuje doporučené limity mírně pouze v lednu.
Meteostanice již ve více než 30 městech v České republice
Čeští starostové na malých obcích a ve větších městech mají stále větší zájem o informace v reálném čase o tom, zda ovzduší ve městě je či není zdraví škodlivé. Po pilotních samosprávách na Moravě a ve Slezsku se Agdata City rozrostlo i směrem na západ do Čech a v současné době jsou moderní meteostanice nainstalované v Praze, Chrudimi, Lounech či v západočeských Přešticích. Celkem se jedná o více než 30 tuzemských samospráv.
„Navzdory koronavirové pandemii a ztíženým možnostem, jak náš produkt dovézt a ukázat, jsme za rok zaznamenali nebývalý nárůst. Naším cílem bylo zapojit letos i nějaké samosprávy v Čechách, což se nám povedlo naplnit, a v současné době vyjednáváme také s několika městskými částmi v Praze a v Brně. Musím říci, že jsme takový zájem o data nečekali. V současné době máme nainstalováno 30 meteostanic a 50 air senzorů na prach, oxidy dusíky, síry, troposférický ozon nebo oxid uhličitý po celé České republice a další jsou v jednání. Informace z našich přístrojů se podle našich propočtů dostanou k více než 250 tisíc obyvatel,“ uvádí Jiří Musil, zakladatel projektu Agdata City.
Meteostanice a senzory Agdata City jsou schopné monitorovat prašnost v pásmech PM1, PM2, PM2,5 a PM10 a zároveň sledovat molekuly NO2, SO2, O3 nebo CO2. Starostové mohou díky tomu stanovit hraniční hodnoty, o jejichž překročení budou informovat pomocí SMS či emailu. To se může týkat například mateřských či základních škol, kdy při překročení limitů budou ředitelé včas varovaní a zamezí větrání nebo nevezmou děti ven na procházku. Důsledný monitoring a včasné informování občanů o zhoršeném stavu ovzduší tak může dokonce zachránit život. Vzhledem k současné pandemii covid-19, která zhoršuje respirační potíže, je čisté ovzduší jedním ze základních předpokladů pro lepší průběh pandemie i v hyperlokálním měřítku.
