Superšéf Zdeněk Pohlreich se chystá do Plzně. Další díl přinese pizzu paolo, líný personál i zásadní doporučení…

Zdeňka tentokrát pod maskou dědy nepoznají nejen diváci, ale ani jeho „vlastní“, pro pořad mu přidělená dcera. Společně s jejími kamarádkami se vydají na oběd do Pizzerie & Restaurant Mikulášská. A i když na první pohled Superšéf kvituje, že to vypadá, jako by vlastně ani nebylo co napravovat, na ten druhý se na povrch začnou drát podivuhodné věci.

Jde vysloveně o rodinný podnik, jenže tatínka jeho provozování už tak moc nebaví. Pro jistotu se věnuje jinému byznysu. Z podniku odešla také manželka Albína, a věnují se mu už jen děti. Sice téměř dospělé, ale nedostudované a bez zkušeností. Ovšem k věci: Petr je majitelem plzeňské Pizzerie & Restaurant Mikulášská, v kuchyni vaří jeho syn Michal a na place obsluhuje dcera Kristýna. Maminka Albína dříve restauraci provozovala, nyní vše sleduje jen zpovzdálí. Celou restauraci má na starosti mladý šéfkuchař a provozní Petr. Jejich dalších 24 hodin by mohla být taková rodinná idylka, to by je ale nesměl tajně navštívit Zdeněk Pohlreich. V Superšéfovi se schyluje k nekompromisním 24 hodinám rodinného dramatu. Přesto bylo patrné, že je slabý personál, obsluha vázne. V kuchyni se dějí věci, které na profesionální plac zkrátka nepatří, a další nepravosti.

Zdeněk vysvětluje: „Plzeňská proměna byla náročná, protože nikdo vlastně netušil, jak na ni.“ Přesto ale hned zjistil, že mají v restauraci kuchaře, který nezvládne cibulové kroužky, a kritizoval také zvláštní skladbu personálu. „Existuje představa, že když je někdo mladej, bude to dělat lépe než ti starší, ale v kuchyni to tak prostě není.“

Na jídelním lístku Superšéf objeví pizzu paolo, což dešifruje jako pollo. „Chtějí být světoví, a takhle to dopadá.“ Následně personál vyslovuje špatně název kávy, italského předkrmu bruschetta a dělá další chyby, které vysloveně tahají za uši. Superšéf to kritizuje: „Každý by se měl samozřejmě naučit názvy jídel, která prodává. Tohle je trapný.“ Kromě toho se diváci dozví, že žaludek Superšéfovi hraje árii z opery Žral bych, což je signálem, že ani tempo obsluhujícího personálu není nijak závratné… Jeho první doporučení směrem k majiteli tedy následně znělo: „Udělejte si hospodu, ze které nebudeš muset utíkat. Před sebou se totiž stejně nikdy neschováš.“

Důležitým úkolem je zjistit v naprostém utajení veškeré informace o provozovně a následně se skutečnostmi seznámit i hlavní aktéry. Naučit kuchaře jinému přístupu k vaření. Což probíhá pod taktovkou Zdeňka Pohlreicha v pojízdné kuchyni pořadu Superšéf a dochází k restartu nefunkčního konceptu celé restaurace. Rychle, bez zbytečných prostojů. Čas totiž pořád běží. Zdali podnik po tomto zásahu přežije, či ne, je ovšem otázkou motivace, nadšení a práce každého jednotlivce působícího v provozovně. Celý tým je totiž jen tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek.

Foto: FTV Prima