Vánoční stromky zdražují už třetí rok v řadě o bezmála 30 procent
Zdražování vánočních stromků dokládá, jak se i zdánlivě ryze tradiční česká záležitost stává součástí globalizované ekonomiky. Vánoční stromek totiž není pouze symbolem svátků, nýbrž také dlouhodobou zemědělskou investicí, jejíž návratnost je značně nejistá. Zatímco například pšenici sklidí zemědělec zpravidla během jediného roku, na prodej dvoumetrové kavkazské jedle čeká pěstitel od semene běžně deset až patnáct let.
Právě dlouhý produkční cyklus vysvětluje, proč jsou vánoční stromky tolik citlivé na zdražování vstupů a klimatické výkyvy. Pěstitel, který stromek prodává letos, rozhodoval o jeho výsadbě často ještě před evropskou dluhovou krizí nebo v jejím průběhu. Tehdy přitom nemohl předvídat následnou pandemii, energetickou krizi, prudkou inflaci ani současnou podobu klimatických rizik. V ceně dnešní jedle se tak svým způsobem zrcadlí ekonomická historie uplynulých patnácti let.
Česko navíc není izolovaným trhem. Významnou roli v evropském obchodě s vánočními stromky hraje Dánsko, které je jedním z hlavních evropských exportérů. Čeští zákazníci proto nepřímo soupeří o kvalitní stromky s německými, rakouskými či dalšími evropskými domácnostmi. Německo letos uvádí orientační ceny kavkazských jedlí 25 až 33 eur za metr. Dvoumetrový stromek tak může stát v přepočtu přibližně 1200 až 1600 korun, tedy zpravidla více než v Česku. Vyšší kupní síla západoevropských spotřebitelů přitom může tuzemské cenové hladině vytvářet tlak směrem vzhůru.
Současné zdražování také není ojedinělým výkyvem. Již v roce 2024 pěstitelé avizovali růst cen přibližně o deset procent, loni zhruba o pět a letos opět o deset. Pokud by se takto skutečně vyvíjela cena srovnatelného stromku, znamenalo by to za pouhé tři sezony kumulované zdražení o přibližně 27 procent. To je podstatně více než běžný růst spotřebitelských cen za stejné období. Část zdražení v roce 2024 navíc způsobilo rozhodnutí státu přesunout vánoční stromky z patnáctiprocentní do jednadvacetiprocentní sazby DPH.
Z ekonomického hlediska je zajímavé také to, že se vánoční stromky prodávají na trhu s neobvyklou poptávkou. Ta se totiž koncentruje do několika prosincových týdnů, přičemž po Štědrém dni se hodnota neprodaného zboží prakticky propadá k nule. Prodejce tedy musí během krátkého období pokrýt nejen pořizovací cenu, dopravu a mzdy, ale také riziko neprodaných kusů. Část zákazníků navíc upřednostňuje první polovinu prosince, kdy je největší výběr, čímž umožňuje obchodníkům udržovat vyšší ceny.
Stromky jsou zároveň příkladem výrobku s poměrně nízkou cenovou elasticitou poptávky. Rodina, která si každoročně pořizuje živou jedli, se této tradice zpravidla nevzdá kvůli zdražení o stokorunu. Obchodníci proto mohou část zvýšených nákladů přenést na zákazníka snadněji než u řady běžných nákupů. To však neznamená, že domácnosti cenu vůbec neřeší. Mohou reagovat volbou menšího stromku, levnějšího druhu nebo nákupem přímo od pěstitele.
Do budoucna může vzniknout ještě zásadnější problém. Klimatická změna zvyšuje potřebu zavlažování, ochrany porostů a obnovy poškozených výsadeb. To zvyšuje kapitálovou náročnost podnikání, jehož výnos se dostaví až za mnoho let. Pokud se pěstitelům přestane dlouhodobá investice vyplácet, omezí výsadbu. Nedostatek nových stromků se ovšem naplno projeví až v následujícím desetiletí. Trh tak může zažít období, kdy ceny porostou, ale nabídka na vyšší ceny nebude schopna rychle reagovat.
Vánoční stromek proto stále více připomíná luxusnější zemědělský produkt. Jeho cenu neurčuje jen aktuální inflace, nýbrž také cena půdy, kapitálu, klimatického rizika a evropská konkurence. Obyčejná vánoční jedle a její cenový vývoj tak představují jeden z nejvýmluvnějších příkladů toho, jak hluboce se proměňuje evropské zemědělství a ekonomika vůbec.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank


























