Vláda má za první dva měsíce letošního roku historicky rekordní schodek, vyšší než za covidu

Vláda ČR v rámci státního rozpočtu hospodařila ke konci letošního února s nejvyšším schodkem v historii České republiky, a to 119,7 miliardy korun. Ještě nikdy v historii ČR nebylo hospodaření státního rozpočtu po prvních dvou měsících roku v takto hlubokém deficitu.

V covidovém roce 2021, kdy byl schodek za první dva měsíce roku dosud nejhlubší, činil deficit ke konci února 86,1 miliardy korun.

Za dva měsíce roku tak vláda letos vytvořila schodek, který je větší než celoroční deficity drtivé většiny let novodobé historie ČR od roku 1993. Vyšší celoroční schodek než letos ten dvouměsíční měla vláda pouze v letech 2009 až 2011, poznamenaných světovou finanční krizí a jejím dopady, a pak také v letech 2020 až 2022, poznamenaných pro změnu covidovou pandemií a válkou na Ukrajině a jejich ekonomickými důsledky.  

Historicky rekordní dvouměsíční schodek je letos dán především citelným meziročním navýšením výdajů v sociální oblasti a na pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií. Projevuje se také růst nákladů obsluhy státního dluhu, související především s nutností vyplácet výnos držitelům protiinflačních státních dluhopisů.

Letošní rekordně schodkové hospodaření vlády ČR varovně navazuje na loňský historicky rekordní růst jejího dluhu. Ten loni stoupl o skoro 430 miliard korun, jak plyne z dat, které včera zveřejnilo ministerstvo financí. Suma 430 miliard reálně, tedy po očištění o inflaci, konkrétně v stálých cenách roku 2008, zhruba odpovídá nárůstu zadlužení vlád z let 1993 až 2002. Fialova vláda se tedy za jeden rok – ten loňský – zadlužila přibližně jako obě Klausovy, Tošovského, Zemanova a částečně i Špidlova vlády dohromady (viz graf níže).

Letošní i loňské údaje stvrzují, že Fialově vládě se loni, ani v prvních dvou měsících letoška nepodařilo zvrátit trend dramaticky narůstajícího vládního zadlužení, který je realitou už od covidových let 2020 a 2021. Částečně lze tento nezdar vysvětlit objektivně mimořádně nepříznivými ekonomickými důsledky války na Ukrajině, zejména pak v podobě energetické drahoty. Vláda ale musí být ambicióznější ve snaze ozdravit veřejné finance.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

You may also like...