Zahraniční obchod v lednu zklamal, zachraňuje jej vývoz aut, škodí mu pokles cen elektřiny

Zahraniční obchod České republiky v lednu zklamal. Vykázal přebytek pouze 3,7 miliardy korun. Přitom analytici oslovení agenturou Bloomberg vesměs očekávali vyšší přebytek. V průměru předpokládali, že přebytek vykáže úroveň takřka patnácti miliard korun.

Koruna po zveřejnění výsledku bezprostředně mírně oslabila. Letošní vyhlížený přebytek zahraničního obchodu, jenž by měl činit zhruba 130 miliard, by měl představovat klíčový tlak na posilování české měny. Pokud by však byl celoroční výsledek zahraničního obchodu citelněji horší, tlak na posilování koruny bude pochopitelně slabší může pak výrazněji dominovat tlak na její oslabování, vyvolaný zejména očekávaným dalším snížením rozpětí v úrocích na koruně a úrocích na euru, resp. dolaru. Snižování rozpětí je výsledkem současného vývoje, kdy Česká národní banka již své úrokové sazby snižuje, zatímco Evropská centrální banka i americká centrální banka ještě ne – obě by s ním měly začít až letos v polovině roku, případně dokonce v druhém pololetí.

Příznivý vliv na český zahraniční obchod měl v lednu zejména vývoz automobilů. Přebytek v této oblasti byl meziročně o 2,8 miliardy korun vyšší. Což souvisí se zacelením zpřetrhaných mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců. Ty byly zpřetrhány již od doby covidové pandemie. Díky poklesu cen plynu na evropských burzách i úspornějšímu nakládaní s ním v celé české ekonomice se meziročně snížil deficit v obchodu s ním. Naopak se snížil přebytek v obchodu s elektřinou, což je v podstatě rovněž důsledek poklesu cenu plynu, od jehož ceny se odvíjí burzovní cena elektřiny. A s poklesem ceny elektřiny, jejíž je Česko významným evropským čistým vývozcem, klesá i příslušný přebytek v zahraničním obchodu s ní.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank