Zlevňování potravin tlumí šok z růstu cen pohonných hmot, inflace ale i tak zrychluje

Dubnová inflace v Česku vykázala dle očekávání hodnotu 2,5 procenta v meziročním vyjádření, takže odpovídá předběžnému odhadu z počátku tohoto měsíce. Klíčovým důvodem zrychlení inflace z březnové úrovně 1,9 procenta je 8,7procentní meziroční vzestup cen v segmentu dopravy. V něm se projevuje růst cen pohonných hmot, které markantně zdražily navzdory redukci spotřební daně z nafty a stanovování maximálních přípustných cen v podání vlády.

V segmentu bydlení, kam patří také energie, se zatím válka v Perském zálivu a její dopady příliš neprojevily, přestože kvůli ní došlo například k citelnému růstu burzovní ceny zemního plynu. V segmentu bydlení a energií zrychlil v dubnu růst cen na 1,2 procenta z březnové úrovně rovného jednoho procenta. Daný segment má ale ve spotřebním koši největší, více než čtvrtinovou váhu, takže očekávané vyšší ceny energií v nadcházejících měsících budou zásadně tlačit celkovou inflaci k hranici tří procent.

Váhově druhý největší segment, potravin a nealkoholických nápojů, jehož váha činí takřka 17 procent, vykázal v dubnu prohloubení meziročního cenového poklesu, z 1,1 procenta v březnu, na 1,3 procenta. Deflace v oblasti potravin tedy pomáhá tlumit cenový šok z války v Perském zálivu, a to i kvůli solidní loňské úrodě. I v segmentu potravin lze ale ve druhé polovině roku čekat zmírnění deflačních tlaků, resp. zesílení těch inflačních, a to opět v souvislosti s válkou v Perském zálivu, která zdražuje například hnojiva a suroviny potřebné pro jejich výrobu, včetně již zmíněného zemního plynu.

Česká národní banka nicméně v nadcházejících měsících bude držet své úrokové sazby stabilní. Inflační tlaky by i díky zatím příznivému vývoji v segmentu potravin nejsou takové, aby přiměly ČNB k rychlé akci v podobě zvýšení sazeb, a to i přes přetrvávající výraznou jádrovou inflaci, jejíž hodnota se pohybuje kolem tří procent už nyní.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank